Summit Severoatlantické aliance (NATO) v nizozemském Haagu, který začal včera a vyvrcholí dnes, vzbuzoval nejprve značné obavy a pochybnosti o tom, kam se NATO posune a jak se k němu postaví americký prezident Donald Trump. Napětí zvyšuje i skutečnost, že schůzka nejvyšších představitelů členských států probíhá zároveň se dvěma intenzívními a krvavými konflikty, které mají tendenci se rozrůstat: mezi Ruskem a Ukrajinou a mezi Izraelem a Íránem, Hamásem a Hizballáhem respektive. Ve druhém případě už zasáhly USA, vůdčí člen NATO, i když nikoliv jeho jménem, ale jménem svým.

Během úterý dorazilo z Haagu několik přívětivých zpráv. Jedna se týkala americké podpory ostatním zemím NATO podle článku 5 smlouvy. Že snad prezident Trump postaví podmínku plnění smlouvy zvýšením zbrojních výdajů všech členských států na 5 % hrubého domácího produktu jednoho každého z nich? „To záleží na vaší definici,“ citovala agentura Reuters odpověď prezidenta Trumpa, když cestoval do Haagu. „Existuje mnoho definic článku pět. Víte to, že? Ale jsem odhodlán být jejich přítelem. Přesnou definici vám poskytnu, až se tam dostanu.“

Načež se očekává, že členské země NATO závazek na pětiprocentní zbrojní výdaje přijmou a potvrdí. Z toho 3,5 % přímo do armád a jejich výzbroje, 1,5 % do potřebné infrastruktury, kam spadají silnice, železnice, mosty, zdravotnická zařízení, zásobování a tak. Britský premiér Keir Starmer podotkl, že v éře radikální nejistoty už nelze brát mír jako samozřejmost, a proto jeho vláda investuje do národní bezpečnosti své země. Na tom, bohužel, jistě něco je.

„Ze strany amerického prezidenta i vrcholných představitelů USA slyšíme jasný závazek vůči NATO,“ prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte při vystoupení na takzvaném NATO Public Forum. „Můj vzkaz evropským kolegům zní: přestaňte se tolik obávat. Začněte se starat o to, abyste realizovali investiční plány, zajistili, že funguje průmyslová základna a udrželi podporu Ukrajiny na vysoké úrovni. Přestaňte se obávat kvůli USA. Jsou tady, jsou v tom s námi,“ napsala agentura ČTK.

Co je na tom pozitivního? Podpora Ukrajiny jistě, ale také realizace investičních plánů a zajištění fungování průmyslové základny. To nepopírá (moji) základní ekonomickou poučku, že zbraněmi se nebohatne. Stále platí, že kanón nikomu práci neulehčí, kulomet nezaseje a nesklidí. Naopak, celé to zvýšené zbrojení půjde na dluh, z něhož se budou splácet úroky a někdy snad naši pravnuci začnou splácet i jistinu. Za ty peníze se nepořídí mnoho jiných, užitečnějších věcí. Ale mohl by se rozhýbat ten průmysl a s ním i potřebná ekonomická základna.

Jen velmi málo zbrojovek má zbraně jako svůj jediný exkluzívní výrobní program a obchodní model. Také u nás řada podniků kryla zbrojní výrobu civilním programem. Tu výrobou hodinek, onde kabeláží pro osobní auta. Nebo obráceně, výrobou pro armádu si, tak říkajíc, přivydělávala. Pozitivní tedy na tom je, že díky potřebě zbrojit hutě budou vyrábět ocel, strojírny stroje, těžaři těžit suroviny místo bitcoinů a banky to budou financovat a úvěrovat. Vlády zemí Evropské unie se již dohodly, že letos zvýší roční objem úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou (EIB) na rekordních 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) a ztrojnásobí její finanční prostředky na obranný průmysl EU. „Guvernéři rozhodli o posílení finanční podpory ve třech důležitých oblastech: energetické sítě s rekordním cílem 11 miliard eur, bezpečnost a obrana s cílem 3,5 miliardy eur a TechEU, podpora vedoucího postavení Evropy v technologiích,“ řekla podle agentury Reuters Calviňová novinářům. EIB nesmí investovat přímo do zbraní nebo munice, ale může poskytovat úvěry na vše, co spadá do tzv. dvojího použití. Tam patří cokoliv, co může sloužit pro civilní i vojenské účely.

Udržet, podpořit a modernizovat evropský průmysl by jistě šlo i beze zbraní. Ale dosud to nešlo důsledkem ideologie, která nás učí, že průmysl je zastaralá, špinavá hračka pro pár miliardářů a Číňany. Pak nemůžeme přijít na to, proč mladí lidé nechtějí studovat technické obory. Inu proto, že až budeme všichni ajťáci, youtubeři a koučové zdravého životního stylu, vypukne báječný hospodářský růst. A když vypukne nerůst, taky dobře, to je přece taky zdravé.

Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. V Haagu jsou také náčelník generálního štábu Karel Řehka, poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, z vlády ministr zahraničí Jan Lipavský a ministryně obrany Jana Černochová. Doufejme, že zprávy z Haagu se donesou také ministrům průmyslu a obchodu a životního prostředí a že si ministr financí přečte nějaký ten e-mail.

Psáno pro server Svět hospodářství