Prezident nadhodil téma pro volební kampaně

Vánoční projev prezidenta Zemana nezapadne. Ne proto, že doložil způsobilost hlavy státu. Ne proto, že vybudil fanoušky i odpůrce prezidenta. Spíše proto, že nadhodil problém, který se týká všech. Mezi vážná nebezpečí Miloš Zeman zařadil Zelený úděl Evropské unie. A na tom něco je. I ten, kdo Zemanovi vyčítá, že mluvil o novém náboženství, tuší, že důsledky Zeleného údělu (zdražení energií) se ho dotknou.

Zemanovu řeč lze pitvat podle toho, co řekl správně, co chybně (třeba že od roku 2030 bude zákaz topit plynem – jde jen o návrh) a co explicitně ani nevyslovil. Sem patří otázka, která z projevu čiší jako sláma z bot: Na jakou cenu nás přijde setrvání v EU? Expremiér Babiš namítl, že z jejího Zeleného údělu vystoupit nelze, neboť by to přineslo nesmírné finanční ztráty na penězovodu z Bruselu. Ale byly by vyšší než ztráty z energetické chudoby? Tato otázka bude ovlivňovat politické debaty i volební kampaně příštích měsíců.

Kdo tvrdí, že Zeman pouze straší, má jen část pravdy. Dokládají to slova německých politiků hlavního proudu. Özdemir chce zdravější výživu a vyšší ceny potravin, představuje list Die Welt plán ministra zemědělství za Zelené. „Už nebudou výprodejní ceny potravin likvidující sedláky, ubližující zvířatům a zatěžující klima,“ říká sám ministr. Když se Týdeník Echo ptal bývalého ministra financí za SPD Steinbrücka na zdražování elektřiny, odpověděl: „Nevidím to nutně jako nevýhodu, protože její vysoká cena je pro nás pobídka snižovat spotřebu, a tím přispívat k ochraně klimatu.“

Toto není barikáda radikálů, ale souboj dvou legitimit. Jedna, jež ovládla Německo a šíří se v EU, převzala nálepku „strany zákazů a zdražování“, dříve vyhrazenou pro zelené. Zeman se staví do čela druhé, pro niž jsou ceny energií či potravin nepominutelné. Zásadní otázka je tak venku. Teprve uvidíme, zda – respektive nakolik – získá podobu otázky samotného setrvání v EU.

LN, 28.12.2021