Když politici hážou odpovědnost na arbitry a soudy

Troufali byste si říci, kolik termínů otevření tunelu Blanka již padlo? Bylo jich dost. Ty první mířily k roku 2011. Nejvykutálenější byl oznámen ještě za primátora Béma – 20. prosinec 2012, tedy předvečer konce světa podle mayského kalendáře, jímž se bavil svět. A zase nic. Ta věčná nejistota jen přikrmovala skepsi. Zcela ji nezlomil ani ten poslední ohlášený termín – 20. září 2015.

Z komplexu Blanka je nejviditelnější symbol prokletí Prahy a jejího magistrátu. Symbol toho, že smlouvy se uzavíraly tak, že se nedaly beztrestně ani plnit, ani vypovědět. Tohle prokletí se táhne dál bez ohledu na střídající se vedení metropole.

Jeho nejvýraznějším znakem je praktická nemožnost – veřejností vnímaná jako neschopnost – jasně rozhodovat. Běžný smluvní vztah zadavatele zakázky (magistrátu) a jejího servisního vykonavatele (třeba firmy IDS) se mění ve složité právní spory. To, co si doma vyřešíte dohodou s instalatérem či tím, že se obrátíte na jiného, řeší v případě investice za 37 miliard týmy právníků či arbitráže. Tím, kdo má skutečně rozhodující slovo, jsou arbitři a soudy, ne zadavatel zakázky jako takový. Tento obrázek se už roky odvíjí před očima. Staví do popředí jistě správné hledání odpovědnosti a různých zavinění. Ale vytěsňuje pohled dopředu.

Je to milieu, které odvádí pozornost od perspektivně důležitých věcí. Třeba od toho, jak bude tunelový komplex v praxi sloužit. Je vůbec dobře promyšlená jeho návaznost na automobilovou i veřejnou dopravu? Uleví skutečně Malé Straně úpící pod kolonami projíždějících aut? Či naopak sehraje roli přivaděče soukromé dopravy do centra? Budou těmi tunely jezdit expresní autobusové linky MHD? Ale kdo by se o to zajímal, je-li pozornost upřena na nesplněné termíny, mokré kabely, překročené rozpočty a viníky toho všeho, kteří si odpovědnost navzájem přehazují a nechávají rozhodovat soudy.

Je to zároveň milieu, které umožňuje potichu chystat změny koalic nebo puče na magistrátu. Aby si prostě lidé mysleli, že až teď konečně přijde parta, která v tom všem udělá pořádek. Toto je kulisa tunelu Blanka, která zakrývá to podstatné. A netýká se jen Prahy. Blanka je nápadná a na očích, ale s podobnými problémy zápolí i jiné dopravní stavby – počínaje dálnicí D8 na Drážďany až po dálniční spojení s Rakouskem a železniční s Bavorskem. Ani tam se skoro nikdo nehlásí o konkrétní jasné slovo a odpovědnost.

LN, 1.8.2015