Proč míří do Prahy státníci Německa, Francie i USA

O víkendu se v Praze vystřídají německá kancléřka, francouzský prezident, americký ministr obrany a prezident Slovenska. Je to mimořádná koncentrace „pomazaných hlav“. Připomene počátky polistopadové éry, kdy si Praha připadala jako točna světa. Tehdy se uváděly do normálu vztahy s USA, západem Evropy, Izraelem i Vatikánem. I teď bude na pořadu věcná agenda. Například amerického ministra Mattise může zajímat, zda dostavba elektrárny Dukovany připustí americkou účast. Ale ten hlavní důvod a společný jmenovatel je očividný. Není jím nepotlačitelná touha jednat s českou vládou, ale 100. výročí Československa – lidově řečeno výročí obchodní značky Czechoslovakia.

Ta značka byla úspěšná, i když návrat svobody v listopadu 1989 přežila jen o tři roky. Právě její renomé a masarykovské geny přitahují zájem dodnes. V roce 1918 a vzápětí po něm se svět zásadně změnil. Skončila impéria habsburské, carské i osmanské a z jejich pozůstalosti vznikaly státy (či jejich předchůdci) jako Estonsko, Lotyšsko, Litva, Sýrie, Irák a další. Po více než sto letech bylo obnoveno Polsko. Rakousko se změnilo v republiku. Ale zcela novými obchodními značkami se staly Československo a Jugoslávie (zprvu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců). Západní státníci teď míří do Prahy i proto, že značku Czechoslovakia znají a vědí, že alespoň virtuálně ještě není úplně mrtvá.

O víkendu v Bruselu premiéři Babiš a Pellegrini zahájili česko-slovenskou výstavu k výročí Československa. Dovedete si představit, že by podobnou akci k výročí Jugoslávie společně zahájili premiéři Srbska, Chorvatska, Slovinska, Bosny, Makedonie a Černé Hory? I v tomto srovnání spočívá dnešní síla a přitažlivost značky Czechoslovakia.

Samozřejmě, leckomu to vše může evokovat třeba výroční setkání klubu harleyistů. Ale na tom příměru není nic špatného. I značka Harley-Davidson, podobně jako Czechoslovakia, odráží 20. století, nenabízí futuristické vize typu Elona Muska, ale na nezájem si stěžovat nemůže.

LN, 24.10.2018