GLOSA: Všechno souvisí se vším

Není pochyb, že měl hned po volbách nastat první ústavní krok, tj. jmenování předsedy vlády, protože vítěz voleb byl jasný, nezpochybnitelný. Další postup poté mohl probíhat přesně podle ducha i litery zákona se zcela jasnými termíny. Tím, že Klaus zopakoval "havlovskou metodu" a dal Topolánkovi jenom neurčité pověření k jednání o vládě, mu neublížil, ale naopak pomohl, protože nabídl „nekonečně“ mnoho času. Zůstal nevyužitý.

Prezident zřejmě nepočítal s tím, že šéf ODS bude tak málo diplomatem a že bude tak okázale a až urážlivě ignorovat stranu, která získala o 29 křesel více než komunisté, lidovci a zelení dohromady, stranu, bez které - jak včas varoval její šéf Paroubek - si vítěz voleb "ani ruce neumyje".

K důvěře mezi hlavními rivaly nepřispěla naivní a průhledná snaha ODS „koupit si dušičku“ (zrádce, odrodilce), jak se to již dříve dvakrát podařilo (Wagner, Teplík). Reakce Paroubka musela být účinná, byť drsná: klub ČSSD hlasoval „nohama“, aby zběh nedostal šanci.

Čeští novináři a zejména političtí komentátoři nemohou nevědět, že Jiří Paroubek nemá v náplni práce povinnost napomáhat za takových podmínek do premiérského křesla svému hlavnímu konkurentu a politickému rivalovi. Slova a věty na adresu ČSSD o obstrukci, destrukci a blokaci i nekonstruktivnosti je možné dennodenně říkat i psát – jak se děje v našich médiích – , ale jsou sotva korektní a sotva vystihují podstatu problému. K účelovému vyvolání emocí však stačí. Ke splnění tohoto cíle jde o postup vskutku účinný, jak ukázal poslední průzkum veřejného mínění.