Nedávno upoutal moji pozornost novinový titulek Váhala, ale nakonec volila srdcem. Šéfka činohry Jihočeského divadla doslova uvedla: „Váhala jsem, jestli volit srdcem nebo rozumem. Nakonec jsem volila srdcem, tak snad jsem udělala dobře.“

I když současný volební slovník mainstreamových médií ledacos napoví, o tom, koho paní šéfka skutečně volila, se můžeme jen dohadovat.

Srdcem, nebo rozumem? Takové dilema bych očekával spíše na filmovém plátně nebo divadelních prknech v nějaké nasládlé love story.

Ale při volbě prezidenta republiky?

Bohužel, „srdcaři pravdy a lásky“ navařili volební guláše právě takto.

Co s tím?

Možná by stačilo chtít na prezidentských kandidátech odpovědi na zásadní otázky typu:

Vyhlásil byste referendum o našem dalším setrvání v EU?

Jak se stavíte k faktu, že dosluhující předseda vlády Sobotka podepsal za Českou republiku tzv.

Evropský pilíř sociálních práv, na jehož základě se mají sjednocovat sociální, zdravotní a školské systémy v EU a v jehož důsledku by mohly být vypláceny tyto sociální požitky i migrantům?

Jak budete jako prezident republiky reagovat v případě, že vstoupí v platnost nové azylové nařízení EU, tzv. Dublin IV, který mj. obsahuje povinný mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl s tím, že v případě omítnutí by členský stát zaplatil 250 000 eur státu, který migranta přijal?

A tak třeba poznáme, kterému kandidátovi leží dobro občanů naší republiky opravdu na srdci.