Dvěma slovy obhájí politici jakoukoliv neplechu

Jedním z důležitých aspektů úspěšné vlády je i to, že činí „správné věci“. Správné ve smyslu morálky. Všimněte si, že na tiskových konferencích vždycky slyšíme, komu a čemu nějaký vládní zásah prospěje. Komu a čemu uškodí, se nedozvíme. Bohužel, většinou se na to neptají ani novináři. Nemají čas nebo erudici. Nebo je jim to jedno.

K přesvědčování lidu, který údajně vládne, se používá propaganda. Fašisté, nacisté i komunisté byli schopni díky propagandě obhájit i masové vraždy. Ne, nenazývalo se to tehdy ještě veřejným zájmem, doba byla taková přímější, bylo více jasné, kdo je proti komu.

Dnes máme tedy veřejný zájem. Ten se používá v okamžiku, kdy je potřeba obhájit něco nehezkého, zpravidla co vyvolení provedou jednotlivcům nebo menším skupinám. Ve veřejném zájmu se porušují práva a svobody garantované Listinou základních práv a svobod. Ve veřejném zájmu se vyvlastňuje, udává, dotuje, reguluje, omezuje…

Naposledy se spustil poprask, když Piráti v Praze oznámili, že chtějí zkoumat, zda jsou využívány pražské byty. Dostupných bytů je málo, bydlení je drahé, podívejme se, jestli náhodu by nebylo dobré udělat nějaké opatření. Ve veřejném zájmu. Protože ve veřejném zájmu je lidi motivovat, aby se svým majetkem nějak nakládali…

Střezme se lidí, kteří mají moc a zaštiťují se veřejným zájmem. Ten jejich veřejný zájem totiž vždycky potírá nějaký zájem soukromý. Dnes je to zájem někoho jiného, zítra to bude ten váš.

www.romankriz.cz
Autor je zakladatelem Libertariánského institutu a kandiduje do EP za Svobodné
Text byl zveřejněn na reflex.cz