To vykřikl zoufalý otec, shodou okolností král, když byl spolu se svým průvodcem přijat k audienci u děda Vševěda. Chtěli získat radu, jak na obra Koloděje, který se té dcery zmocnil. Místo požadované rady byli pouze okřiknuti, že s Kolodějem se mluví pouze ve verších a kdo to nedokáže, nemá na jakoukoli radu, natož pouhou komunikaci, žádný nárok. A basta!

Člověk by si řekl, že se tady opět, již pokolikáté, dokládá genialita toho českého velikána Járy Cimrmana, který již před více než sto lety předvídal a popsal situaci, která nastane, až Petr Fiala přijde na Hrad (nebo do Lán) se svým seznamem členů vlády. Je-li pravda, že tím, kdo mezi designovaným předsedou vlády a prezidentem zprostředkuje dialog, je budoucí ministr Blažek, pak by jeho role odpovídala Cimrmanově postavě nazvané Bystrozraký. Tedy ten, který vše viděl, ale zkazil si zrak, takže nyní je pouze Krátkozraký.

Ponechme ale stranou otázku, která se přímo nabízí. Zda jednání o jmenování či nejmenování, defilé apoštolů před akváriem nebo mimoústavní krok o pověření politika jednáním o sestavení vlády v situaci, kdy po volbách mají určité strany jasnou většinu v Parlamentě a jsou dohodnuty o nominantech na jednotlivé ministerské posty, zda v takové situaci je vůbec potřeba nějakého prostředníka. Ať Bystrozrakého, či Krátkozrakého.

Podstatné ale je, že stejně jako ta princezna Zlatovláska je i Česká republika ve velmi choulostivé situaci. Na tom se shodnou všichni aktéři. Energetická, ekonomická i společenská krize. Pro občana konkrétně raketový růst cen, listopadová inflace zatím „pouhých“ 6 % a nedůvěra ve stát (podvědomě třeba i ve smysluplnost očkování). Za této situace je trvání Koloděje na vlastním výkladu Ústavy (podle Cimrmana rozhovoru ve verších) nedůstojnou groteskou, slovy Astona ze čtvrtečního komentáře.

Je opravdu třeba, aby byl děd Vševěd vykázán ústavním soudem do patřičných mezí. Už proto, že nás všechny vydírá tím, že čím později bude vláda jmenována, tím horší bude mít startovní čáru a důsledky si odnese nikoli on, ale my všichni. Třeba nepřipraveností na české předsednictví EU za pouhých 7 měsíců v druhém pololetí roku 2022. Pokud takové předsednictví má něco prosadit, je nezbytné jeho agendu projednat dlouho dopředu. Už nyní je pozdě. Pro občana je ale mnohem bližší, a proto důležitější rozpočtové provizorium, na jehož důsledky již nyní oponenti nové vlády upozorňují. A oprávněně.