Rád bych uvedl, že v oblasti práva jsem naprostý laik. Mám technické vzdělání a používám „selský rozum“ – analýza problému, výběr možných řešení a jejich zhodnocení mi dává výsledek.

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu mě donutilo se zamyslet, kam toto rozhodnutí směřuje. Ústavní soud dle svého vyjádření chce zajistit spravedlivé volby. Tato snaha již rozpoutala řadu diskuzí, předběžných návrhů jak na to. Jistě to bude tématem nekonečných diskuzí nejen ve Sněmovně a v Senátu, ale všude, kde se dnes dá diskutovat. Vedlo mě to i k úvaze, co bych navrhl podle svých postupů při řešení problémů já. Po celkem krátké rozvaze jsem došel k celkem jednoduchému, snadno formulovatelnému návrhu řešení, které je asi opravdu jediné spravedlivé:

Číslo n je počet poslaneckých mandátů.
Každá strana má právo nominovat maximálně n kandidátů.
Každý volič má právo ze všech navržených kandidátů vybrat maximálně n.
N kandidátů, kteří získali nejvíce voličských hlasů, se stává poslanci.

Tento postup by zajisté potřeboval dopracovat situace, které jsou sice málo pravděpodobné, ale přesto mohou nastat, jako např. bude více než n kandidátů se stejným počtem hlasů. Také proces vyhodnocování výsledků voleb by byl jistě časově velmi náročný. Nicméně výsledky by byly tím nejvíce objektivním vyjádřením vůle voličů. Pokud by byla dostatečně zajištěna i bezpečnost zpracování a sčítání hlasů, pak by výsledek byl obtížně zpochybnitelný.

Nedělám si iluze, že takovéto řešení zaujme ty, kteří by volební zákon měli připravit a přijmout. Ale i tak se o něj chci podělit s ostatními, které současná situace zajímá.

Na konec svého příspěvku bych rád uvedl, že důvodem k jeho sepsání jsou nekonečné a často neproduktivní diskuze našich zákonodárců. Ti asi upřednostňují pravidlo „proč něco dělat jednoduše, když to jde i složitě“.