S výkladem čísel se dá kouzlit, ale má to své meze

Volby mají být racionálním počinem. Jejich výsledky se neopírají o emoce, dojmy a sympatie, ale o čísla posvěcená státem a jeho statistiky. Že i ta lze vykládat různě a že se k osobním výkladům rádi uchylují neúspěšní, se ví. Ale nemělo by se to přehánět, neboť například zrovna argumenty o údajně nízké účasti lze snadno potvrdit, či vyvrátit.

Takže. Lze nyní svádět neúspěchy na volební účast? Čísla říkají, že k obecnímu hlasování dorazilo 47,3 procenta oprávněných voličů. To má sice daleko k ideálu, ale i k alarmismu. Je to třetí nejvyšší účast v komunálních volbách od vzniku samostatného Česka. Vyšší byla jen v roce 1994 (62,3 procenta) a pak ještě v roce 2010 (48,5 procenta). Je to o tři procenta více než při propadu v roce 2014 (44,5 procenta). Což neznamená, že neexistují místní rozdíly. Ale záleží i na podání.

„Volební účast v hradeckém kraji byla druhou nejnižší v historii,“ zní titul zprávy ČTK. To působí výstražně. Ale ve vlastním textu se dozvíte, že jde o historii kraje, tedy historii pěti voleb od roku 2002. A druhá nejnižší účast z pěti voleb už nevyznívá tak děsuplně.

Srovnejme zajímavé oblasti s rokem 2014, kdy už kandidovalo hnutí ANO a volby proběhly na podobně nalajnovaném hřišti jako letos. V Praze šlo minule hlasovat 37,7 procenta voličů. Letos to bylo 46,4 procenta, tedy podstatně více. Přičítat vinu za pražský neúspěch ANO slabé volební účasti prostě nejde, i kdyby ten argument lákal sebevíc. V roli celostátního propadliště vystřídal Karvinsko (minule účast 31,2 procenta) okres Most (letos účast 35,3 procenta), což je nárůst, který by se dal shrnout i následovně: „ANO, už je líp!“

I ve volební účasti sledované po okresech se až překvapivě uchovávají některé oblastní rysy. Baštu aktivních voličů s nadpoloviční účastí najdeme na Vysočině (okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov). Platí to pro roky 2014 i 2018. Tyto věci mohou ovlivnit vyznění obecních voleb více než nahodilé výkyvy v účasti.

LN, 8.10.2018