GLOSA: Silná káva
Možná, že chtěl autor upozornit, že s možným příchodem ne tak vlády ČSSD jako spíše vlády pana Paroubka, Zaorálka, Ratha, Sobotky, Štecha a některých dalších se otevíráme sféře vlivu ruské politiky. Prosím nezaměňovat, jak se tak často činí, s běžným provozem vzájemných česko-ruských vztahů v obchodě, kultuře, turistice, které si běží svými cestami tržně orientované a otevřené společnosti. Právě tito a jim podobní pánové si pod zástěrkou brojení proti antikomunismu hojí své resentimenty z nedávné minulosti. S proevropským nátěrem relativizují naše nové smluvní vztahy (rozuměj České republiky) a s ním podsunují široké veřejnosti ruskou vizi o uspořádání poměrů v Evropě.
To určitě ale nemá nic společného s Fischerovou vládou a protektorátním srovnáním, které pana Doležala přepadlo. Jsou to jen české poměry, které stvořily Fischerovou vládu. A čím rychleji bychom za nimi chtěli udělat tlustou čáru, tím spíše se ukazuje, že jsou to tasemnice těžce infikované společnosti, kterých se jen tak mirnix dirnix nezbavíme.
Možná nás čekají v červnu příštího roku nové patové volby, které Fischerově vládě prodlouží znovu mandát. Kdo veřejnost dráždí a neurotizuje více: Fischerova vláda nebo naši nemoudří, zbrklí političtí předáci z Hulvátova? Neměla by nakonec Fischerova vláda pro každý případ pokračování seriálu z Hulvátova jako alternativní řešení politického Kocourkova také kandidovat?
Ano, není to zase taková legrace, protože nás stojí všechny peníze, nervy a pověst v sousedních zemích, kterou si v tomto roce Česko za rámeček rozhodně nedá. Ale světoborná tragédie to také není. Bohužel, o zásadní proměně českých poměrů v nadcházejících volbách rozhodovat zdaleka nemůžeme. Tak daleko jsme ještě nepokročili. Ale o tom s kým a proč – můžeme aspoň naznačit. Co a koho bychom si přáli, aby nás zastupoval (nebo opruzoval?).
