"Rusové necvičí, oni jsou připraveni k boji!" prohlásil v Praze rozzlobeně šéf NATO Rasmussen.

Evidentně s ním tohle zjištění zacvičilo. V Evropské unii je to zřejmě naopak – tam se horlivě cvičí, ale připravenost ke skutečnému boji bude asi nulová. Trochu mi to připomíná socialistickou armádu, kde jsem strávil dva roky a čtrnáct dní (těch čtrnáct dní za trest, protože mě to věčné cvičení nebavilo a dal jsem to najevo).

Rusové porazili Hitlera. Díky Bohu. Porazili ho, protože si nehráli na vojáky. S tím, že Hitler vtrhne na jejich území, nepočítali. Takže neměli čas cvičit, pouze bojovat. A naučili se to velmi dobře.

Tady v Evropě dovedou skutečně bojovat jenom Němci a Britové. Francouzi dávají před bojem přednost vínu a Češi pivu. A kdysi globální velmoci, tedy staré Řecko a Řím? Jsou závislé na solidárních evropských dotacích jako těžce nemocní pacienti na lékařských přístrojích. Smutný pohled!

Anglický dramatik Wiliam Shakespeare řekl, že být připraven je vše. Je to tak. Jen bych to malinko doplnil: Být připraven k boji je vše!

Jsem malým občanem velkého spolku zvaného Evropská unie. Byl jsem v Bruselu a přišel mi hnusný, špinavý a tak trochu okupovaný přibývajícími vyznavači islámu. Ale byl jsem i jinde v západní Evropě a cítil jsem se tam jako doma, protože ještě stále vyznáváme v tomhle prostoru ty správné věci – vážíme si tvrdé práce a spořádané rodiny, máme smysl pro charitu a vlastní spirituální tradici, užíváme si politickou svobodu, vybudovali jsme si skvělou životní úroveň, pomáháme slabším po celém světě. To všechno je dobré. Ale nejsem si tak úplně jistý tím, že kdyby byla válka, měla by tahle bohatá, svobodná a sebevědomá evropská koalice šanci na úspěšnou obranu svých kulturních hodnot. A to je myslím dost hloupé.

Takže mám pro pana Rasmussena a taky pro náčelníka generálního štábu armády ČR stručný vzkaz: Měli byste začít cvičit jako Rusáci, abyste mohli jít bez váhání a proti komukoli NA TO, až to bude nezbytně nutné!

Autor je desátník v záloze