Ráno jsem vstal a při poslechu zpráv jsem se šel raději podívat hned z okna. Padal sníh a byla tam zima. Asi tak jako v únoru roku 1948. To vím, ale pouze z historických dokumentů, protože jsem nebyl v té době na světě.

V rádiu jsem totiž zaslechl zprávu, že pokud vláda do 18. února nezačne jednat a řešit krizi, převezme ČSSD v čele s panem Paroubkem iniciativu. Ten sám prý začne jednat. Že by to byla podobnost čistě náhodná?

Nevěřím, že by se historie mohla opakovat, i když po jeho ohnivém projevu po volbách v roce 2006 by tomu ledacos nasvědčovalo.

Vláda přeci připravuje balík opatření ke zmírnění následků ekonomické krize.

Jedním z nich je prý i plánované zvýšení spotřební daně z alkoholu a cigaret. Protože již 12 let jsem pověřen vedením nestátního zdravotnického zařízení, zašel jsem se zeptat na tento způsob řešení ekonomické krize našeho psychiatra.

Jeho názor jenom zcela potvrdil moje domněnky. Pokud se člověk dostane do hluboké krize nebo deprese, třeba ze ztráty zaměstnání a nedostatku finančních prostředků, končí to z velké části u konzumace alkoholu a cigaret. Ne, že by to nějak pomáhalo psychice člověka, ale dovede mu to alespoň krátkodobě od tíživé situace ulehčit. Takže stoupne spotřeba, ale rodině bude zbývat méně financí na nákup ostatních životních potřeb.

Již je mi jasný záměr vlády, proč chce zvýšit tyto daně. Předpokládá se, že dojde ke zvýšené spotřebě, tím samozřejmě k většímu výběru daní a budou peníze na řešení ekonomické krize.

Vskutku plán hodný krále Šalamouna. Recesi řešit zvýšeným výběrem daní z alkoholu a cigaret, to by si zasloužilo samostatnou kapitolu v učebnicích ekonomie.

Před několika léty jsem si s velkým zájmem přečetl jednu z knih o Tomáši Baťovi. Baťa tehdy začal řešit krizi ne direktivně, ale vysvětlováním problémů svým zaměstnancům. A výsledkem bylo na jedné straně snížení cen obuvi a zboží potřebného k udržení životní úrovně ve Zlíně, ale na druhé straně i snížení mezd a povinných odvodů.

Je zajímavé, že většina jeho pracovníků to tehdy pochopila a byla mu v tom nápomocna. A kam se Zlín dostal, je vidět až do dnešní doby.

Pochopili by tento postup i dnešní občané České republiky.