Slavný Clintonův výrok se opět hodí, tentokrát na postmortem volebního debaklu neetablované pravice a etablovaných občanských demokratů. Propad uprostřed volebního cyklu (midterm blues) je ovšem normální kocovinou bývalých vládních voličů, kteří se vždy po svém vítězství drží za hlavu, pravice jako levice. Jde o protest proti každé vládě a normálně nic neznamená. Pravice by prohrála tak jako tak a nelze spočítat o kolik méně. Senátní a krajské volby voliči nepovažují za důležité, proto nízká účast. Z takové statistiky žádný závěr nevyplývá, pravicoví voliči mají nohy zdravé a příště volit půjdou.

A přece je tu novum. Trojrozměrná krize trojkoaliční vlády má společného jmenovatele – krizi ekonomickou. Respektive monumentální fiasko fiskální reformy v období stagnace. Neobvyklý hybrid vyhrál volby s bohulibým záměrem "konsolidace veřejného rozpočtu", když pak ale vládu ovládl demiurg politiky z nové konjunkturální strany, tak začala v hospodářské politice létat loajální ODS v levém prostoru mimo své voliče. A tady pro unavenou a stále ještě korupcí prolezlou stranu číhá smrtelné nebezpečí zániku.

Snižovat schodek státního rozpočtu čili přemrštěné výdaje (45 procent HDP) by neměl být problém, vždyť stačí ubohé tři procentní body nebo alespoň pět procent bez zvyšování zničujících recesistních daní. Chtělo to ale mazanou asymetrickou politiku a nikoli paušální, která naštvala tolik voličů. To znamená umění možného, dej a uber, aby se umlčel hlas nespokojenců a ukázala solidarita s potřebnými. Osamocení důchodci měli dostat přidáno, odklad do důchodu se mohl zrychlit, ale daně pracujícím důchodcům měly motivačně klesnout. V nejtěžší kategorii postižených osob přidat, v nejlehčí ubrat. Stejná solidarita jako v případě zdražení triviálních léků i návštěv a potřeby gratis drahých operací. Reformním úředníkům za snížení stavu mocně přidat. Pseudo univerzity a lázně nefinancovat. Městskou policii zlikvidovat nebo snížit na polovinu. Plete si pokuty s daněmi za triviální přestupky a obecný pořádek snese méně policajtů. Rušit agendu i úřady. Neštvat čtenáře. A kdyby chtěla být vláda konzervativně revoluční a vyhrát volby, snížila by daň z nafty a nižší sazbu DPH výměnou za tu vyšší. Problém celé pravice je fanatik symetrie, demiurg, který už jednu stranu potopil, jinou vytvořil a teď likviduje všechny na pravici.

Pěkně to řekl nový senátor za ODS Jaroslav Zeman: "Zvyšovat dnes daně je, jako by firma s většími náklady než tržbami zvýšila ceny." Takovou politiku žádná vláda nepřežije.

LN, 23.10.2012