Neviditelný pes

GLOSA: Postkoronavirový svět?

8.5.2020

O světě si mluvit netroufám. Spíše se trápím tím, co bude s námi. S námi, v naší malé zemi uprostřed Evropy, která – svým členstvím v Evropské unii – svobodná není. V zemi, která není pevná, která není rozhodná, která se sice umí přikrčit a přežít, ale neumí jít za svým. To asi platilo vždy, neheroizoval bych ani Masarykovu republiku. 

Teď, když jsme v průběhu posledních dvou desetiletí opustili éru našeho chvilkového polistopadového vzepětí, kdy se utápíme v žabomyších politických sporech a kdy se – zejména někteří z nás – uspokojují v minulosti neznámou úrovní konzumu, hrozí, že budeme pasivními subjekty toho, co se s námi bude dít. A už se bohužel děje.

Epidemie nemoci covid-19 uvrhla svět (u nás spíše silněji než je tomu v zemích kolem nás) do akceptace řady nebezpečných tendencí předkoronavirové éry, které by bez dnešní koronavirové paniky a bez dnešních nouzových stavů nebylo tak snadné v demokratické společnosti přijmout.

Čeho jsme dnes svědky?

- Byla radikálně omezena svoboda člověka v mnoha aspektech;

- byla hluboce zasažena ekonomika (a kvůli tomu budou zesíleny státní zásahy všeho druhu a na dlouhou dobu bude potlačován trh);

- začíná rozvrat veřejných financí, což vyvolá rozpočtové problémy a tím bude znemožněno realizovat nejrůznější štědré sociální programy, na které si lidé v posledních desetiletích zvykli (jimž dává korunu paní Maláčová);

- bylo prolomeno soukromí jednotlivce (jeho sledování moderními technikami a technologiemi bylo v podstatě „nouzově“ legitimizováno);

- byla zpochybněna – nejen krátkodobě – svoboda cestovat do zahraničí (protože byla předtím nezodpovědně absolutizována);

- byla otevřena cesta k nebezpečné inflaci, která ožebračí miliony lidí, atd.

Zda bude toto všechno pokračovat až do „hořkých konců“, záleží jedině na nás. Záleží to na tom, zda všechny tyto nepěkné změny přijmeme, resp. zda jim budeme schopni čelit. Klademe si otázku, zda jim bude schopna čelit naše dnešní politické reprezentace. A zda to vůbec bude chtít dělat? A když ne ona, tak kdo? Ale to už by byly odpovědi na jinou otázku.

Newsletter IVK duben/2020, 4. května 2020

www.klaus.cz



zpět na článek