To by nedokázal ani ten největší válečný taktik. Jakmile Paroubek zjistil, že jeho bohulibé rozdávání peněz sněmovnou neprojde, hodlá se předvolebně zviditelnit slibem, že nebude dále zadlužovat stát. Jakoby ČSSD s KSĆM nechtěly rozdávat penízky. Kolikátou to chystá dohodu, kterou ostatní strany uchlácholí a v pravou chvíli ji poruší?
Tady se pokusím zjistit, co Paroubka vede k soustavnému porušování smluv a nakonec i volebních slibů. Je to nákazou, pandemií komunistického způsobu myšlení. Není to nic nového, jsou tím nakaženy všechny nicky usilující o moc. Pokud mě paměť neklame, tak viditelný příkladem byla smlouva Stalina s Hitlerem, kdy se šábli o Polsko. Jiným příkladem bylo Slovenské národní povstání, kdy Slováky přiměli k zahájení a pak je v tom nechali.
A co po válce. Kolik slibů bylo před volbami - a jak to dopadlo! Zvítězili a již se drželi u moci jen terorem. Sociální demokracie se toho zúčastnila v plné míře. Ať se říká o listopadu 1989 cokoliv, je pravdou, že v době revolučního kvasu komunisti obsazovali místa v podnicích, kde měli své nomenklaturní kama.., pardon, soudruhy.
Předpokládám, že v květnových volbách již lidé neskočí na předvolební sliby. Vše jde jen jednou. Takový husarský kousek, kterým byla koupě stáda ovcí za 30 korun, se nedá opakovat. Ačkoliv ono „Pojďme se dohodnout a dál nezadlužovat stát…“, jak Paroubek navrhuje, nevěstí nic dobrého.
Převzato z Rottenberg.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora