Kauzy, které se za posledních několik měsíců vynořily kolem českých politiků, dostávají teď po volbách zcela jiný, specifický obraz dokreslující stav české politické scény v době předchozích několika letech. Ilustrují tak často skutečné neduhy české politiky a jejích představitelů. Snad nejvíce do očí bijící a nadmíru ilustrující mohou být kauzy, které se poslední dobou vynořily například kolem bývalé ministryně zdravotnictví, později hejtmanky Milady Emmerové. Ta však navíc rezignovala v těchto dnech také na tento post, neboť opět – již potřetí – míří díky hlasům voličů do Sněmovny. Její rezignace tak chtíc nechtíc vlastně otevřela tu pomyslnou Pandořinu skříňku s otázkami, zda si naši politici přece jen tak trochu nedělají z politiky dobře výdělečný „byznys“.

Zprvu by se totiž mohlo zdát, jaká že to doslova náhoda, když se z ničehož nic na účtech Plzeňského kraje, poté, co hejtmanka rezignovala na svou funkci, nalezlo přes půl miliardy korun, o nichž nikdo vlastně nic neví. Přitom díky nedostatku peněz, které bezvládně ležely na těchto účtech, doslova „živořila“ Plzeňská filharmonie a stejně tak i celá řada dalších, neziskových organizací (více zde).

To však zdaleka není jediný otazník, který se kolem plzeňského hejtmanství poslední dobou objevuje. Stačí se podívat na poměrně známou kauzu Regionálního operačního programu Jihozápad, který je vyšetřován policií kvůli nezákonnému rozdělování dotací. I v tomto programu tak nějak figurovala dnes již bývalá hejtmanka Emmerová se svým krajem (více zde). Výčet jejích aktivit a propojení, v nichž lidově řečeno figurovala, by však mohl zvesela pokračovat dál, když média nečekaně odkryla, že tamní hejtmanka si platila z veřejných peněz kraje své vlastní poradce. Pravdou ovšem je, že těchto poradců měla poněkud více než jen jednoho. Neoficiálně se v kruzích blízkých hejtmanství „šušká“ až o dvou. Přesný počet ale není znám. Nikdo – ani hejtmanka – však médiím blíže nevysvětlil, co tito poradci pro kraj vlastně dělají a jaké odebírají odměny za svoji práci (více zde a také zde)

A na obzoru je možná další příběh s tak trochu nejasným koncem. Plzeňská záchranka dnes totiž nemá stále svého ředitele. Nezbývá tedy než doufat, že se při výběru nebude tradičně hodnotit, jakou má ten či onen kandidát stranickou legitimaci nebo, jak je v Česku zvykem, „co nám to přinese“. Doufejme, že tentokrát se opravdu zhodnotí kvality a odborné lékařské zkušenosti, stejně jako vize jednotlivých kandidátů objektivně a bez jakýchkoliv případných postranních úmyslů. To je to, co si už plzeňská záchranka rozhodně zaslouží - po několika letech peripetií, v nichž se nacházela.

Zkrátka, jak dlouho bude ještě v této zemi tolerováno, že si politici dělají z peněz všech českých daňových poplatníků „rodinné podniky a obchod“ pro své blízké nebo že rozhodují podle toho, kdo je členem jaké strany, a podle získaných vlastních profitů? Není už přece jen na čase začít zavádět vážně funkční protikorupční opatření, větší dohled nad svěřenými penězi a nezávislé kontroly nad samosprávami, veřejná výběrová řízení a celou řadu dalších, skutečně účinných kroků? Kdy se tak česká veřejnost konečně dočká těch opravdu odpovědných politiků, hledících na veřejné zájmy a veřejné blaho?…