Musím se pochlubit, že se mi oči otevřely ještě před páteční výzvou odborů. Při sledování vystoupení našich odborářů ve sdělovacích prostředcích mi bylo zřejmé, že je jim jasné, jak zavedení vládních reforem ve zdravotnictví, důchodovém a daňovém systému, spolu s likvidací zaměstnaneckých výhod podstatně zhorší životní úroveň většiny občanů, aniž by to jakkoliv zlepšilo stav veřejných financí. Stejně jasné je i to, že zdůvodňování uvažovaných reforem je jen záměrným neužíváním současné krize. Na základě zveřejňované kritiky vládních záměrů je zřejmé, že pro všechny tyto oblasti mají odbory vlastní a pro občany výhodná řešení. V podstatě stačí zhruba zachovat současný daňový stav, důchodový a zdravotní systém a zajistit růst zaměstnaneckých platů a výhod.

Přiznám se, že mi nebylo úplně jasné, jak by se při tom daly vyřešit problémy veřejných financí, ale ani to není tak těžké. Hlavní možnosti úspor jsou skryty ve státní správě. V současné krizové situaci mají odbory právo i povinnost převzít vládu v této zemi do svých rukou. Ostatně z jejich minulých i současných prohlášení je zřejmé, že si to už také uvědomují. Mělo by to samozřejmě spoustu nezanedbatelných výhod. Odbory nemusím ani volit ani platit, dokonce jsou schopny si ze svého zajistit nejkvalitnější odborné zázemí, které si jinak draze platí establishment z našich daní (ministerstva, výzkumné ústavy, poradci atd. atd.). To všechno by se dalo uspořit, nehledě na ušetření nákladů na parlamentní, event. prezidentské volby. Funkci premiéra by zastal předseda odborových svazů, prezidentem by se stal některý z jeho předchůdců. Likvidací úřadu vlády, ministerstev a dalších zbytečných institucí a úřadů by automaticky zanikly současné astronomické rozpočtové ztráty způsobované korupcí i výdaji na jejich provoz. Státní dluh by mohl být hravě splacen za několik let.

Aby se na výhodách odborářské vlády mohla podílet nejenom většina obyvatelů, ale všichni naši občané, stačilo by, aby se ze všech stali zaměstnanci - koho jiného než státu. Odstranilo by se tím vykořisťování a odborářem by pak mohl být každý. Dnes už se prý tomu neříká komunismus, ale futuristické pojetí světa. Možná by pak museli být někteří odboráři odborářštější než ostatní, ale on už by se pro to nějaký klíč našel.

Odborářský vládní systém by měl i nedozírný mezinárodní dopad. Pro kolik států zmítaných současnou krizí a řešících nebo hodlajících řešit její problémy na úkor svých občanů by byl náš systém neodolatelným vzorem. Tím by výrazně vzrostla i mezinárodní prestiž našeho státu. Bojím se, že ani nedokážu všechny důsledky domyslet.

No neberte takovou nabídku, když stačí otevřít oči.