Dočetl jsem se následující: "Palestina se oficiálně omluvila Česku za nelegální držení zbraní v prostorách velvyslanectví v Praze a výbuch trezoru, který na Nový rok zabil velvyslance Džamála Muhammeda Džamala. Omluvu předal v pondělí českému ministerstvu zahraničí vysoce postavený představitel palestinského ministerstva." A je vymalováno.

Je omluva a omluva. Když v metru do někoho omylem a neúmyslně vrazím, je jasné, že se omluvím. A předpokládám, že moje omluva bude přijata. Stejně jako já jsem připraven přijmout omluvu od člověka, který v tlačenici neúmyslně strčí do mě. Tak už to mezi lidmi chodí. A říká se tomu zdvořilost.

Kdo ale není úplně natvrdlý, jistě dokáže rozlišit rozdíl mezi nechtěným šlápnutím na nohu a mezi zbraněmi v množství větším než malém nalezenými v budově označované začasté jako palestinská ambasáda. Ilegálně skrývané zbraně nejsou pouhou nezdvořilostí. Zde prostě omluvy nestačí.

Přichází čas omluv. Pan Hašek zatlouká jak "malej Jarda", že v Lánech nikdy nebyl. Když se to pak proflákne, protože u nás se ostatně nakonec vždycky všechno proflákne, tak se - aniž by jeho tvář zalil byť jen náznak ruměnce studu - před kamerami omluví a navíc jako jakýsi bonus národu prostřednictvím kamer poskytne překvapující sdělení, že lhát se nemá.

Tak se budeme omlouvat. Ti, co zosnovali a přežili útok na WTC, se omluví, že to vlastně tak nemysleli, mladík jménem Kevin Dahlgren se omluví, že v Brně zapíchl pár svých vzdálených příbuzných, a spolu s panem Werichem pojedeme dále močálem černým kolem bílých skal.

Obraťme se k jinému klasikovi:

Ve třetím dílu Osudů dobrého vojáka Švejka v kapitole Z Hatvanu na hranice Haliče se vojáci dívají na rozbitý vlak Červeného kříže.

Nejvíce se rozčílil kuchař Jurajda: "Copak se smí střílet do vagónů Červeného kříže?" "Nesmí, ale může," řekl Švejk, "šusa to byla dobrá, a von se pak každej vomluví, že to bylo v noci a že ten červenej kříž není vidět. Vono je vůbec moc věcí na světě, který se nesmějí dělat, ale můžou se provádět. Hlavní věc, aby to každej zkusil, jestli se mu to povede, když to nesmí, aby to moh."

A je jasno. Palestinci prostě zkusili, jestli se jim to povede, když to nesmí, aby to mohli. Copak asi ještě zkusí, jestli se jim to povede?