Neviditelný pes

GLOSA: ODS je dál než v Řitce

18.9.2014

Když se občanští demokraté vytasili se svým „konzervativně“ předvolebním videoklipem, kde pracují s aluzí na středočeskou obec Řitka, bylo mi jich líto. Bezduché, nenápadité, nadto pohněvavší starostu inkriminované dědiny v okresu Praha-západ. Modří „fialovci“ jsou zřejmě horší než YoYo Band, který bezprostřední srovnání se zadní částí lidského těla vynechal...

Našlo se nás víc, kdo si všimli, že Občanská demokratická strana je, přesně jako ve své volební reklamě, notně dál než v Řitce. A umatlaným kouzlem nechtěného přiznává barvu. Měsíc do dvojvoleb.

Unilý „přednášecí“ hlas jejího předsedy, pedagoga a obratného vyššího úředníka (nic víc), není zdaleka jedinou vadou na vyzáblé tváři někdejší státostrany. Zřízené autokratickým mužem, od jehož kýženého odchodu ji od pádu neodvrátila ani Topolánkova lidovost či posouvání k politickému středu.

Předák z úplna postrádajícího politické charisma nemá fakticky co nabídnout. Ve vlastní partaji nové myšlenkové bohatství nenajde a ani spříznění „modří bolševici“ v akademické sféře mu krom vážně míněných frází o „vynoření se a nadechnutí“ také nepomohli. Personální otazníky opětovně nastolují kádry typu v ÚSTRu zdiskreditovaného Pavla Žáčka.

Když se to vezme kolem a kolem, pravidelné Fialovy výstupy v médiích nemůžou vyvolat kýžený zázrak ani změnit nepřetržitě negativní trend. Obzvláště když je sebereflexe to naprosto poslední, co by měli občanští demokraté vložené sudičkou Klausem do vínku. Staré kádry se proto mezi čtyřma očima podivují, proč jim, proboha, lidé stále nezapomínají těch „pár pochybení“. Vždyť ódéeska, z níž tuhle s typickou hřmotností vystoupila Nečasová-Nagyová, přece žádnou hrůzu neudělala. Že jsou hlavním zdrojem nástupu Babišovy „nepolitické politiky“, nějak nechápou nebo chápat nechtějí.

Snad někomu přišlo na um, proč ODSku řešit; už není ani falešná, je pouze prázdná. Konečně něčím pozitivní. Jenže tahle potíž stíhá kdekoho. A to už tak obecně pozitivní není.

Glosa vyšla v deníku E15



zpět na článek