Poté, co prezident Zeman postupoval přesně podle ústavy, vznikl veliký křik, že měl postupovat podle ústavních zvyklostí.

Jaké byly představy křiklounů o dodržení zvyklostí? Jmenovat vládu, která by byla nepatrnou obměnou dosavadní vládní koalice a kterou nechce 80 – 90 % populace... Uznat překotně a předčasně tak zvanou stojedničku, o které se nyní jednoznačně ukázalo, že vlastně od počátku neexistovala...

Jiná skupina, hájící zájmy korupčníků, tunelářů a posametových miliardářů, si může vymyslet mnoho dalších výrazů ve snaze změnit ústavu ve svůj prospěch: ústavní zásady, ústavní myšlenky, ústavní předpoklady,ústavní principy, ideje, formulace, údaje, záměry atd. atd.

Odvolávání se na takové floskule je skutečně idiotské. Jediné, co platí, je svobodně vypracovaná a jasná ústava.

Snahy o změny ústavy ku zpřesnění lhůt k rozhodování prezidenta jsou sice možné, ale nutno pochybovat, zda jsou důležité. Naopak, snahy o omezení práv prezidenta by jistě skupina Kalousek a spol. neprosazovala, kdyby byl býval zvolen prezidentem rakouský kníže. A snahy zrušit po těžkých diskuzích konečně přijatou přímou volbu prezidenta nutno komentovat otázkou: přáli by si snad občané, aby o zvolení prezidenta rozhodovali poslanci jako Kočí, Škárka nebo Rath?

Je nutno dodat, že křiklouni, kteří chtějí radikálně změnit ústavu ku svému předpokládanému prospěchu, nejsou hloupí. Jsou to nebezpeční lotři snažící se o udržení korupčního prostředí a ohrožující demokracii v této zemi.