Páteční summit Evropské rady dal členským státům EU lhůtu 10 dnů, v níž mají potvrdit, zda přispějí celkově 200 miliard eur na krachující státy eurozóny. Na Českou republiku vychází podíl 90 miliard korun (3,5 miliardy eur).

Vláda tedy bude o té věci jednat asi velmi brzy, možná už ve středu.

Nejhorší na tom je, že prakticky všichni jsou pro. V nedělních otázkách Václava Moravce si notovali jak předseda TOP09 Karel Schwarzenberg, tak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, jak je dobrý nápad poslat 90 miliard korun na krachující eurozónu formou "půjčky" Mezinárodnímu měnovému fondu. Petr Nečas poslání 90 miliard korun označil sice za "těžko přijatelné", ale současně řekl, že si umí "těžko představit", že bychom jim ty peníze neposlali, kdybychom měli být jediní.

Česká republika vlastní devizové rezervy v hodnotě asi 800 miliard korun. Můžeme tedy eurozóně na oddálení krachu poslat nejen 80 miliard, ale postupně celkově až 800 miliard. Pak už nebudeme mít nic. Vlastně můžeme ještě prodat zbytek zlatých rezerv, které jsou v národní bance, v hodnotě asi 14 miliard. Pak bychom mohli ještě prodat Karlštejn. Celkově by to mohlo eurozóně vydržet tak na půl roku. Jen Itálie bude příští rok potřebovat na splátky starých dluhopisů 300 miliard eur (7500 miliard korun). Během následujícch 4 let jen Itálie a Španělsko budou muset splatit staré dluhy v objemu 1000 miliard eur (25 bilionů korun).

Opakuje se scénář z loňského roku, kdy jsme poslali 26 miliard korun (1,06 miliardy eur) z devizových rezerv na krachující Řecko. Rozhodla o tom v tichosti vláda s tehdejším guvernérem centrální banky Tůmou. Veřejnost o tom ani nevěděla, nevěděl o tom ani parlament.

Co můžeme udělat? Podpořme tentokrát Petra Nečase, napišme mu, ať nedopustí poslání 90 miliard na eurozónu, poprosme ho. Napište mu dnes, ať to stihne dojít do středy, kdy bude vláda jednat.