Nejprve poznámka na okraj: Pan dr. Sokol musel mít hodně "slabou chvilku", protože jinak si lze jen obtížně vysvětlit, jak mohl tak renomovaný právník přistoupit na jeden z Paroubkových nesmyslů, tentokrát na hranici zdravého rozumu.

Ale k věci: Jako by toho bylo málo, na mysli mám nesrozumitelnými frázemi prosycený "newspeak" našich politiků včetně neutuchající lidové tvořivosti našeho pana prezidenta (perly typu evropeismus), jsme nejnověji svědky absurdního pokusu jednoho z mocných přizpůsobit jazyk jeho úzkému osobnímu zájmu. A to je potenciálně nebezpečnější, než se na první pohled zdá. Začíná to tím, že milenka nesmí být nazývána milenkou - a skončit to může třeba u toho, že volební porážka bude interpretována jako vítězství. Zpočátku "morální" (viz poslední hlasování o důvěře vládě), časem pak, neboť s jídlem roste chuť, může následovat pokus o dosažení toho, aby prohra byla respektována jako výhra. Zní to všechno přehnaně, ale vzpomeňme na děsivé Paroubkovo povolební (2006) srovnání tehdejších poměrů s únorem 1948. Přestanou-li si mocní tohoto světa "vidět do úst", je třeba mít se na pozoru. Pakliže nebudeme nazývat věci pravými jmény, ale lhát si "do vlastní kapsy", jsme na nejlepší cestě stát se obětí rafinovaných demagogů. Skvěle nám to předvedli komunisté v osmačtyřicátém: cesta k "vítěznému únoru" byla založena především na lži. Nezapomínejme na to.

A když už to panu předsedovi ČSSD neřekl advokát Sokol, udělám to já:

Vážený pane Paroubku, dokud budete ženat, máme právo považovat Petru Kováčovou za Vaši milenku. Teprve po právoplatném rozvodu s manželkou si budete moci nárokovat, abychom slečnu Petru nazývali Vaší přítelkyní. Tak se prostě věci mají (už po staletí) a Vás nic neopravňuje k tomu, abyste ustálenou terminologii účelově měnil. A už vůbec ne to, že jste se ve zralém věku zamiloval.

P. S: Nebo nám snad chcete namluvit, že se slečnou Petrou nemáte milostný poměr? Pouze v tom případě by byly Vaše výhrady k používání pojmu milenka oprávněné.

www.stejskal.estranky.cz