Je mnoho názorů na právě skončený kongres ODS. Za všechny posměšné například zde, za všechny moralizující například tady. Co je pro oba tyto proudy společné? Za všechno, co se tady v posledních dvaceti letech událo, může ODS. O české postbolševické a neobolševické levici ani čárka. A když už, tak něco v tom smyslu, že je nám zřejmě vláda ČSSD a komunistů souzena a basta. Všechny tyto typy komentářů se shodnou na jedné důležité premise. Politiku ODS vždy reprezentovaly a dodnes reprezentují osoby lačnící po penězích, a reprezentanti ODS jsou loutkami, kterými manipulují "osoby lačnící po penězích".

Čím se vyznačují tito kritici, co mají společné? Je to zaklínání se spravedlností, morálkou, vyššími principy apod. Oni chtějí někoho, kdo "neslouží mamonu", někoho čistého a spravedlivého. Neustále vytvářejí iluzi jakési jiné, spravedlivé politiky, která se má dělat "jinak". Pokud se tito lidé, kterým se občas posměšně říká "pravdoláskaři", na něčem shodnou, pak na toleranci levicových politiků. Tím na sebe prozrazují něco velmi podstatného. Levicová, rovnostářsky zaměřená politika, jim vyhovuje. Proto ani v jednom z výše uvedených příkladů nenajdete nic, co by se týkalo sociální demokracie či komunistů. Pouze konstatování, že nám jsou tito levičáci jaksi "souzeni". Společný je těmto kritikům také postoj k osobní svobodě a soukromému podnikání. Ke svobodě se občas jakoby přihlásí, k soukromému podnikání nikdy. A, konečně, nezajímají je konkrétní lidé, o které se otírají. Zajímá je jen "mediální profil" těchto lidí se otírají. Jsou to až fanatičtí vyznavači mediálního lynče, kdy jednou vyslovená mediální lež či polopravda o politikovi ODS je navždy jeho cejchem.

Pokud vidí nějakou "naději", vkládají ji často do stran zaměřených na úzké skupiny voličů, jakými jsou lidovci či zelení. Ale i tady váhají a nevěří v jejich úspěch. Je to jakési alibistické vyznání, jak by to možná mělo vypadat, aby si člověk o autorovi ihned neřekl, že je to socan či komouš. Ano, je to svým způsobem "ochranná" skořápka, kterou si vyznavači pravdy a lásky pěstují, aby měli "klid v duši". Oni nejsou proti systému, jim vadí "jenom" živí lidé z masa a kostí. Lidé se svými slabými i silnými stránkami.

Protože jejich kritika české pravice je totální, nemohou nabízet nic jako náhradu za pravici. Výše uvedení lidovci či zelení jimi skutečně nejsou. Implicitně tak vyjadřují své sympatie ke spolkům, které svou politickou orientaci více či méně úspěšně před veřejností tají. V současné době možná k některým regionálním sdružením, která "bojují" s korupcí, hlavně v novinách a médiích obecně. V pozadí všech takových to komentářů je sen o tom, jak se česká pravice rozplyne do ztracena a zavládne tu už konečně mír.

Proto bych rád těmto kritikům připomenul, že podporují návrat k totalitě. Stalo-li by se snad to, že by se současná česká pravice podle přání svých kritiků "rozpustila", nenastala by žádná ideální doba. Nastoupila by politická reprezentace věřící v sílu materialismu a kolektivismu. Nepřeju jim to, i když bych podle jejich vzoru mohl alibisticky zakončit, že "je nám to souzeno". Svoboda musí být úplná. Pokud se smíříme s tím, že úplná být nemusí, skončíme v totalitě. A třeba i pod "ochrannými křídly" EU!