B. Rybák 29.11.2012 16:52

Zkusím to ještě jednou

Jedná se o par. 25 zákona o volbě prezidenta (v odkazech pod článkem) http://cs.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2013#Registrace_kandid.C3.A1t.C5.AF

Vzorek o rozsahu 8500 náhodně vybraných občanů by byl ve statistice považován za dostatečný i pro mnohem větší soubor než je kandidátská listina (zvětšovat by ho i pro vědecké analýzy bylo potřeba jen zcela výjimečně, pokud by odhadovaný počet věrohodných podpisů byl blízký 50000 - nezamítnutí hypotézy, že jich je méně než 50000).

Jak došli zákonodárci k ničím nezdůvodnitelné hranici 3% chybných podpisů jako důvodu pro vytvoření druhého kontrolního souboru 8500 občanů je záhada, která je o to větší, že garantem voleb je statistický úřad (a jeden z kandidátů je slavný statistik).

Už odstavec 5, je formulován tak nedbale, že podle něj by bylo možno z kandidátní listiny odebrat jenom ty občany, kteří se chybně podepsali ve zkoumaném vzorku (úředníci to v rozporu se zákonem udělali patrně správně).

Podle neuvěřitelného odstavce č. 6 se v případě, že chybných podpisů v druhém vzorku je méně než 3% "nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici" (tedy všichni zkoumaní občané mají být v kandidátní listině škrtnuti). Jak si s tímto oříškem úředníci poradili netuším, doufejme že zákon porušili. Je-li jich v 2. vzorku 3% a více, "odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích". Nikde tedy není řečeno nic o sčítání procent chybných podpisů. Chybovost v obou vzorcích znamená, že oba vzorky budou spojeny a procento chybných podpisů bude vypočteno ve spojeném vzorku (výsledek je průměrem obou procent chyb). Pokud tedy úředníci procenta sčítali udělali jednak logickou chybu a jednak vybočili ze znění zákona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 29.11.2012 12:02

Zkouším to znovu (nezobrazili se celé řádky)

Jedná se o par. 25 zákona o volbě prezidenta (v odkazech pod článkem) http://cs.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2013#Registrace_kandid.C3.A1t.C5.AF

Vzorek o rozsahu 8500 náhodně vybraných občanů by byl ve statistice považován za dostatečný i pro mnohem větší soubor než je kandidátská listina (zvětšovat by ho i pro vědecké analýzy bylo potřeba jen zcela výjimečně, pokud by odhadovaný počet věrohodných podpisů byl blízký 50000 - nezamítnutí hypotézy, že jich je méně než 50000).

Jak došli zákonodárci k ničím nezdůvodnitelné hranici 3% chybných podpisů jako důvodu pro vytvoření druhého kontrolního souboru 8500 občanů je záhada, která je o to větší, že garantem voleb je statistický úřad (a jeden z kandidátů je slavný statistik).

Už odstavec 5, je formulován tak nedbale, že podle něj by bylo možno z kandidátní listiny odebrat jenom ty občany, kteří se chybně podepsali ve zkoumaném vzorku (úředníci to v rozporu se zákonem udělali patrně správně).

Podle neuvěřitelného odstavce č. 6 se v případě, že chybných podpisů v druhém vzorku je méně než 3% "nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici" (tedy všichni zkoumaní občané mají být v kandidátní listině škrtnuti). Jak si s tímto oříškem úředníci poradili netuším, doufejme že zákon porušili. Je-li jich v 2. vzorku 3% a více, "odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích". Nikde tedy není řečeno nic o sčítání procent chybných podpisů. Chybovost v obou vzorcích znamená, že oba vzorky budou spojeny a procento chybných podpisů bude vypočteno ve spojeném vzorku (výsledek je průměrem obou procent chyb). Pokud tedy úředníci procenta sčítali udělali jednak logickou chybu a jednak vybočili ze znění zákona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 29.11.2012 11:50

Zákonem definovaná kontrola počtu podpisů je zmetek ve všech směrech

Jedná se o par. 25 zákona o volbě prezidenta (v odkazech pod článkem) http://cs.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2013#Registrace_kandid.C3.A1t.C5.AF

Vzorek o rozsahu 8500 náhodně vybraných občanů by byl ve statistice považován za dostatečný i pro mnohem větší soubor než je kandidátská listina (zvětšovat by ho i pro vědecké analýzy bylo potřeba jen zcela výjimečně, pokud by odhadovaný počet věrohodných podpisů byl blízký 50000 - nezamítnutí hypotézy, že jich je méně než 50000).

Jak došli zákonodárci k ničím nezdůvodnitelné hranici 3% chybných podpisů jako důvodu pro vytvoření druhého kontrolního souboru 8500 občanů je záhada, která je o to větší, že garantem voleb je statistický úřad (a jeden z kandidátů je slavný statistik).

Už odstavec 5, je formulován tak nedbale, že podle něj by bylo možno z kandidátní listiny odebrat jenom ty občany, kteří se chybně podepsali ve zkoumaném vzorku (úředníci to v rozporu se zákonem udělali patrně správně).

Podle neuvěřitelného odstavce č. 6 se v případě, že chybných podpisů v druhém vzorku je méně než 3% "nezapočítá Ministerstvo vnitra občany z obou kontrolních vzorků do celkového počtu občanů podepsaných na petici" (tedy všichni zkoumaní občané mají být v kandidátní listině škrtnuti). Jak si s tímto oříškem úředníci poradili netuším, doufejme že zákon porušili. Je-li jich v 2. vzorku 3% a více, "odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích". Nikde tedy není řečeno nic o sčítání procent chybných podpisů. Chybovost v obou vzorcích znamená, že oba vzorky budou spojeny a procento chybných podpisů bude vypočteno ve spojeném vzorku (výsledek je průměrem obou procent chyb). Pokud tedy úředníci procenta sčítali udělali jednak logickou chybu a jednak vybočili ze znění zákona.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Gabriel st. 28.11.2012 8:47

Jinak matematikům - kutilům:

Říká-li zákon "...které je v obou vzorcích..." znamená to nepochybně že je v jednom vzorku a současně v druhém vzorku - typický průnik množin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Gabriel st. 28.11.2012 8:40

Plácáte nesmysly pane Canove!

Počínání MV nemá s matematickými zákonitostmi zhola nic společného. Jde přece o výklad zákona a smyslu jeho ustanovení. A v zákoně je napsáno, co je napsáno. Alespoň vidíme, jaké mudrlanty si volíme, aby nám vedli náš stát - naše hloupost a chyba. A vykládat tento zákon, jehož garantem je MV může jeno, MV. Nikdo jiný! Astatní ten výklad musí přijmout, nechť se jim to líbí nečbo ne. A veškeré řeči okolo, včetně těch vašich jsou zhola zbytečné a s matematikou a jejími zákonitostmi to naprosto nijask nesouvisí!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dvořák 27.11.2012 21:08

Dvě a dvě je někdy pět !

Baví se dva školáci,cos dostal za známku že brečíš ?Pětku protože jsem řekl že 5+5 je devět ! No tak já mu nabídnu jedenáct,třeba to vezme !Oba studenti zastávají důležitá místa ve státní správě !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Veltrubský 27.11.2012 17:25

Jezus marjá

Podívejte se do normy statistické řízení výroby a už probůh přestaňte bláznit s tím průměrem. Tohle dehonestace statistiky. Musíte si odhadnout rozložení pravděpodobnosti zde pravděpodobně Gaussovo stanovit míru pravděpodobnosti a pak můžete něco počítat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Jirka 27.11.2012 16:41

Moc se mi líbí, že téměř co Čech,

to matematik :-) Jak jste všichni došli k tomu, že správné je průměrovat? Ano, spočítat průměr umí i malé dítě, ale v tomto případě opravdu není zcela jisté jak postupovat. Zákon sám stanoví pravzláštní postup a otázka, zda ta jablka s hruškama budete sčítat, průměrovat nebo derivovat je v podstatě druhořadá.

Vůbec se nedivím úředníkům, že to předali k soudu, protože pod jakýkoliv výklad téhle zběsilosti bych se nepodepsal. Mimochodem, nebyl ministrem R. John, když se zpracovával návrh tohoto zákona? Já, že bychom se ho teď mohli jít zeptat, jak to jako myslel :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. David 27.11.2012 16:05

Copak můžete u ministerských darmošlapů očekávat znalost matematiky?

Kam vás vede slepá vášeň!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 27.11.2012 14:32

Ve státní sféře pracuje

určitě mnohem větší podíl blbců než jinde. V soukromé sféře by blbost člověka v mnoha situacích diskvalifikovala a doplácel by na ni i finančně, zatímco ve státní sféře, jak je vidět na zmiňovaném příkladu, se tou blbostí můžou i chlubit ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 27.11.2012 13:48

Na MV?

V roce 1991 jsem byl na vojně s klukama, kteří se hlásili k policii ČR. V té době tam byli ještě synkovja slovenští, všichni s maturitou, nejeden vysokoškolák. Slováci již tenkrát požadovali po svých policistech jakýsi základ vzdělání, v tehdejší české části republiky nikoliv.

Byli tam všelijací výlupci - ale jeden mne dodnes děsí, když si na něj vzpomenu. Byl to syn nějakého vysokého důstojníka generálního štábu - do výběru se musel dostat zcela jistě bez absolvování psychologických testů, byť nikterak náročných. Mám na něj mnoho vzpomínek, které rozesmívají mé přátele a i dnes nad tím, že se později bez problému dostal do služby policie ČR někde v Praze, vrtím nechápavě hlavou.

Dnes, jak se zdá, pracuje kdesi na ministerstvu vnitra...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovský 27.11.2012 12:15

Meli dat limit 10.000 podpisu

Pak je overit vsechny a zbytek nechat na volbach. Tam prijde kazdej s obcankou a je to bez diskuze, jestli je platny nebo ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovský 27.11.2012 12:01

Nevidim duvod, proc by prumer z procent byl lepsi nez soucet

Treba to mysleli tak, ze kdyz uz nekdo mam moc neplatnych podpisu pri jednom i druhem scitani, tak je cely soubor natolik neverohodny, ze bude lepsi odecist radeji vic, aby byla alespon nejaka sance, ze je tam 50.000 platnych podpisu. Co kdyz nekdo doda 10M podpisu a 99,5% bude falesnych v obou vzorcich. Uznate mu, ze ma 50.000 platnych nebo si reknete, ze je to asi nejaky podvod ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dobrý 27.11.2012 10:21

Matematika

Potiz je v tom, ze i po "spravnem" zpusobu scitani chyb ze vzorku to nebude fungovat. Duvody jsou tri, vsechny plynou ze zjednoduseni statistickych metod v zakone nebo ministerstvem.

1) neresi se mira neurcitosti. Statistika nejen ze rika vysledek, ale take stanovuje jistotu s jakou znam vysledek. Pukud si chci byt jist na 99.9% tak nemuzu rici, ze vysledek je 49345 ale musim rici, ze vysledek je 49345 +- 1789. Splnil takovyto kandidat? Bezpochyby, ale zakon ignoruje/zjednodusuje statistiku. (Cisla jsou jen priklad neni to vysledek zadneho z kandidatu)

2) pro priklad duplicit nelze vzorek na celou mnozinu interpolovat linearne. Krasne je to videt u Bobo. 1 vzorek ma 8500 polozek a 81 duplicit. 2 vzorek ma 8500 novych, porovnano i s 8500 z prvniho vzorku (celkem 17000) vychazi 337 duplicit. Korekte interpolovano na celou mnozinu je to zhruba 4000 a to ji potopi zpet pod hranici 50000.

3) nevybiral se nahodny podpis k overeni, ale nahodny list. Je to na pohled nepatrny rozdil, ale po vycisleni vyrazne zhorsuje jistotu s jakou znam vysledek a jsme opet u namitky cislo 1.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šetka 27.11.2012 10:14

Blbovice

Mám pocit,že se všichni zbláznili,toto je už opravdu,ale opravdu neuvěřitelné. A to se občas ještě dočtu,že mám být hrdý na to,že jsem Čech. Jak jednou řekl fotograf český Jan Saudek: "Z toho by jednomu vyšla stolice".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hanzal 27.11.2012 9:47

Nečas

a fyzik? Prosím vás, asi tak jako Benda právník a Kalousek chemik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek