Ve čtvrtek bylo málo špatných událostí, takže hrozilo nebezpečí, že noviny zůstanou v pátek prázdné, a tak vznikla zpráva o tom, že agentury švindlují s výzkumy předvolebních preferencí. Tedy když už jsem čtenáře naladil chytlavou první větou, upřesním a zatáhnu za šňůrku se studenou sprchou. Jedna agentura prý nabídla zeleným, že zfalšuje výsledky tak, aby na tom zelení byli lépe. Pan Kunštát ze státního CVVM tu novinu komentoval pochybovačně - a on je nestranný, protože Centrum předvolební výzkumy nedělá. Že pro pár tisíc by žádná firma neriskovala existenci. Stejný argument jsem slyšel v roce 2006, kdy se zelení poprvé a naštěstí naposledy dostali do parlamentu, aby v něm nadělali paseku, rozhádali se a vypadli jak čert z elektriky, doufám, že definitivně.

Mě totiž na začátku volebního roku 2006 pozval spolu s dalšími novináři americký velvyslanec, aby si u čaje popovídal, co si myslíme o další politické perspektivě. Byl tam s námi šéf jedné z velkých agentur, které tyto výzkumy dělají. No a ten začal vykládat, že zelení se dostanou do parlamentu a že utvoří koalici s ODS a bude tak a onak. Pan velvyslanec si dělal poznámky a já tiše žasl: jak, zelení v parlamentu? Vždyť mají trvale dvouprocentní preference? Pak vyšly výzkumy a v nich měli dvanáct procent. Velmi dobře se znám s šéfem jedné velmi významné agentury. Toť se ví, že jsem hned telefonoval. Odpověděl jednoznačně - prostě skokově se změnil postoj veřejnosti k zeleným a veřejnost si nyní zelené přeje a to se projevilo na výsledcích.

Proč ten skok? Proč by se měl změnit postoj veřejnosti k zeleným: Vynalezli automobilový motor poháněný vodou? Vysadili dvě stě tisíc buků?

"To výzkumy nepostihují. Zaznamenávají pouze výsledky," tak nějak zněla odpověď.

Jakmile se objevil výsledek 12 procent pro zelené, lidé se o ně začali zajímat a nakonec dostali šest poslanců do parlamentu a dostali čtyři ministerstva. Od té doby ve svých úvodnících v Neviditelném psu důsledně píšu "agentury pro vytváření veřejného mínění".

Potud mě tedy páteční šplecht zavánějící humbukem nepřekvapuje. Jen mě překvapuje absence novinářské profesionality, protože něco tak na vodě ležícího věru do zpravodajství nepatří. Nicméně za úvahu věc stojí, jelikož bez nejmenších pochyb volič, pokud už k volbám jde, chce dát hlas někomu, kdo má šanci uspět, ať ve volbách parlamentních, senátních komunálních nebo jiných. Málokdo dává hlas naprostým outsiderům anebo se zachová jako můj přítel Jaroslav, který v prezidentských volbách vědomě hodil do urny neplatný lístek.

"Nechtěl jsem za prezidenta ani Schwarzenberga, ani Zemana," vysvětloval. "Ale jsem občan, a proto jdu volit."

Zpátky k výzkumům. Jsou na nich zarážející výkyvy - každá agentura je má zásadně jiné. Co kdyby se někdo ujal úkolu indexace? Že by zveřejňoval průměr výsledků jednotlivých průzkumů. Když tedy třebas Medea Research dává Babišovi 12 procent a Median pod dvě procenta, jsme na sedmi.

Ale stejně nám bude něco vrtat v hlavě.

LN, 9.9.2013