Po neslavné evakuaci (útěku) našich vojáků, civilistů a afghánských spolupracovníků z Afghánistánu se vyrojily články o faktické neschopnosti afghánské armády bojovat. Naši vojáci – instruktoři tuto armádu pomáhali budovat, resp. cvičit. Měli by proto nést část zodpovědnosti za známý výsledek. Jak asi výcvik probíhal? Pokusím se využít své vzpomínky z předlistopadové armády.

Základem byl „plán bojové (za totáče „a politické“) přípravy“. V něm bylo jistě uvedeno, co a kdy se bude učit. Po krátké době muselo vyjít najevo, že to „nějak nejde.“ Po roce to museli naši instruktoři vědět najisto. Co napsali do hlášení? Napsali, že „úkoly výcvikového roku byly splněny“? Nejspíš ano, protože jinak by museli sáhnout k nápravným opatřením. Místo toho v tichosti dále učili rekruty zavazování tkaniček a ovládání šroubováku. Co po třech letech? Nebo po pěti? Do Afghánistánu létali naši ministři, kteří určitě dostávali hlášení o plnění úkolů. Řekl někdo, že ani za pět let se nepodařilo vytvořit samostatnou bojeschopnou jednotku? Minimálně ministr by musel něco udělat, nějak zareagovat. Nikdo asi neřekl, že dosavadní způsob práce byl špatný a že je potřebné ho změnit. Jak by reagovali spojenci a nedejbože Američané? Instruktoři drželi ústa, peníze jim nikdo nebral. Jejich nadřízení se chovali podobně. Jen si to s nikým nerozházet upozorněním na skutečnost, že zvolený model nefunguje! A český daňový poplatník to platil. Média mu mazala med kolem huby, rozdávala se vyznamenání, a přitom skutek utek. Kde jsou výsledky práce našich instruktorů? Co tam skutečně udělali za ta léta za naše peníze? Až dnes se mluví o obrovské korupci v afghánské armádě. Já naše vojáky z korupce nepodezírám, ale nějaké „vyúčtování“ by měli poskytnout.

Tálibánci se museli za břicho popadat, když viděli v televizi generálního tajemníka NATO, jak je žádá, aby dodržovali to či ono. Pan Stoltenberg asi nechápe, že si budou dělat, co chtějí. Mně je pan tajemník šumafuk. Možná chybně. Větší obavy mám z toho, že naši představitelé až dnes pochopili, že v Kábulu se už nebojuje za Prahu. Toto pozdní poznání nás ale stálo hromadu peněz.

A moje odpověď na otázku v titulku? Ano, má. ČR neměla připodělaně držet basu. Netvrdím, že jsme neměli do Afghánistánu chodit. Ale už před léty jsme měli nahlas říci spojencům, že zvolený způsob angažování je špatný. Podle mého názoru to nikdo neudělal.