... pro jistotu ale nic nebude

Často se hovoří o posílení prvků přímé demokracie. Například o tom, že občané by měli mít častější možnost rozhodovat v různých hlasováních a referendech.

Střih. Nedávno uspořádal Dopravní podnik města Brna velkou anketu, jak pojmenovat loď brázdící vlny brněnské přehrady. V anketě zvítězil historický název Moskva. Brněnští radní však rozhodli, že takové pojmenování je dnes krajně nevhodné a že se plebiscit musí opakovat, anebo že si loď město (resp. jím zřizovaný dopravní podnik) pojmenuje sám.

Nic vítěznému názvu nepomohlo, že název Moskva k zrekonstruovanému korábu přehradnímu historicky patří a navíc je Moskva partnerským městem Brna.

Radní jasně vzkázali aktivním občanům – jste zabednění oslové, ničemu nerozumíte! Vůbec vám to politicky nemyslí. Na této pitoreskní lokální historce vidíme, jak je to v jádru s referendy.

Na jednu stranu politici proklamují, že lidé jsou chytří a odpovědní, a tedy mají mít právo spolurozhodovat o veřejných záležitostech. Avšak na stranu druhou nás nepřímo informují, že naši spoluobčané jsou hloupí a nezodpovědní, tudíž jejich hlasování jsou v principu k ničemu.

Leckteří čeští politici a političky rádi propagují zavedení institutu obecného referenda do našeho právního řádu. Nesmělo by se konat o zásadních otázkách, modelově třeba o státním rozpočtu anebo o trestu smrti. Mnozí by ale rádi přidali další výjimky, třeba hlasování o vystoupení z EU či z NATO,

Naši politici jako by psali pohádku – o referendové princezně oblečené a neoblečené současně. Pakliže někdo pléduje za uzákonění celostátního referenda, tak ať nemaže lidem med kolem úst o tom, jak jsou chytří a jak si jejich hlasu váží.

Lid asi tak chytrý není, a proto ho politici musejí držet zkrátka. Nebo by to mohlo špatně skončit, a to nejen nevhodným pojmenováním lodi.

Autor je právník a VŠ pedagog

Právo, 20.2.2020