Na řadě českých radnic již byly odsouhlaseny velké koalice mezi ODS a ČSSD anebo se k nim schyluje. V době psaní tohoto komentáře není vyloučeno, že tento model spolupráce ovládne na příští čtyři roky i dvě největší města v ČR - Prahu a Brno. Proč vlastně přistupují obě strany k tomuto spojenectví, které je může za určitých okolností poměrně silně poškodit, a to i na celostátní úrovni?

Velká koalice bývá zpravidla chápána na celostátní úrovni jako spolupráce dvou velkých konkurenčních stran z protilehlých částí osy politického spektra, která se zpravidla objevuje v rizikových obdobích existence politického systému, kdy je třeba širokou politickou shodou demonstrovat a prosadit zásadní politická opatření. Na regionální a komunální úrovni nejsou předpoklady pro vznik velké koalice natolik striktní, a proto se v ČR na těchto úrovních objevují poměrně často.

Důležitým impulsem ke vzniku velkých koalic je vnitřní stabilita. Vícero malých partnerů sice může přinést i zdánlivě silnější ideovou spřízněnost, ta ale krachuje tváří v tvář každodenním výzvám i dlouhodobým investičním záměrům, které se na radnici připravují. Netřeba si dělat iluze, že se pod pláštíkem jednoty a stability může skrývat i snaha rozdělit si „výhodné kšefty“ pro svoje lidi. Z hlediska velkých stran je ovšem výhodnější spolupracovat i v takovém prostředí se spolehlivým partnerem sdílejícím stejnou mentalitu než s nevěrohodnými „rychlokvaškami“ z různých malých stran, kteří zde nebyli, teď jsou a zase nebudou.

Co ale vede sociální demokracii v Praze k jednání s občanskými demokraty, vůči kterým směřovala tvrdou předvolební kampaň? Špatně vládnoucí velká koalice by ČSSD sice mohla poškodit v dalších volbách, ty jsou ale až za dlouho - jak sněmovní, tak komunální. A v senátních volbách za dva roky by sociální demokraté tak jako tak měli málo šancí. V Brně si ČSSD vyzkoušela koalici s menšími středovými subjekty a zelenými. Díky ní sice „vyrostl“ Roman Onderka, ale vnitřního handrkování si užila ažaž.

Velké strany totiž v posledních volbách získaly zkušenost, že v systému dlouhodobě přežívají, zatímco malé strany mohou rychle vyletět nahoru, ale pak se po volném strmém pádu ztratí. Kde jsou dnes Evropští demokraté nebo Brno 2006 - Tým Jiřího Zlatušky? Schopnost politicky vyrůst vedle (více či méně problematické) velké koalice a pak se dlouhodobě udržet v komunální a regionální politice je mnohem obtížnější, než se zaměřit jen na negaci samotného faktu spolupráce občanských a sociálních demokratů.

NašiPolitici.cz