Po celou dobu svého působení v české politice, jako aktivní politik i jako konsultant, jsem byl zastáncem Václava Klause. Dostalo se mi té cti, že jsem několik let pracoval jako jeho poradce. A musím říci, že jsem se nikdy nenaučil tolik, kolik jsem se naučil při spolupráci s ním.

Pracovat pro Václava Klause není právě nejlehčí.. Byl důsledný a důkladný - až do bodu, kdy se dá mluvit o perfekcionismu. A očekával totéž i od svých spolupracovníků. Nemluvil do větru, cokoliv řekl, dávalo smysl a měl věci promyšlené několik tahů dopředu. Spousta mýtů, které se o něm šířily a šíří, jsou tím, čím jsou - mýty. Nejsou pravdivé. Nebyl nikdy uzavřený jiným názorům a neobklopoval se jen kývaly, kteří souhlasili s každým jeho slovem. Dokázal přijmout jiný názor a dokázal diskutovat otevřeně a férově.

To je pravda. Nebo to snad pravda bývala.

A teď najednou jeho kniha a rozhovor pro MF Dnes. Jako by ji psal jiný Klaus.

Václav Klaus se ale nezměnil přes noc. Pozoruji ten divný posun již několik let. Byl jednou z příčin, proč jsem opustil Hrad. Václav Klaus už tehdy přestával být ten Václav Klaus, který pro mě byl přirozenou autoritou a inspirací. Ale přesto mě to šokuje.

Dokázal bych, i když s těžkostmi, pochopit, kdyby ve volbách podpořil někoho jiného. Ale vystoupit přímo proti straně, kterou založil, které vtiskl svůj životní názor a která i v době, kdy se ona a její čestný předseda vzájemně rozešli, jej vždy podporovala a dvakrát prosadila jeho zvolení do prezidentského úřadu, to je už trochu moc. Možná jej ODS zklamala, čekal snad, že na jeho zvolání se ODS seřadí pod jeho vedením a vrátí se o patnáct let zpět?

ODS neopustila Václava Klause, Václav Klaus opustil ODS. A to obrazně, i doslova. To byl důvod, proč jsem odešel z Hradu. Ne proto, že bych se stal jeho oponentem, odešel jsem proto, že jsem byl a stále jsem jeho stoupencem. Stoupencem toho Václava Klause, kterého jsem znal tak dlouho. A kterého jsem i nadále hájil, i když stále častěji proti jemu samému.

Což dělám právě teď. Tím, že podporuji ODS.