To spodní prádýlko zobrazené dámy působí dosti rafinovaně, tělesné křivky překypují ženskostí a koketní výraz v obličeji zve všechny muže i ženy k naplnění jejich nejtajnějších snů.

Takže vrcholu by při troše štěstí mohlo být dosaženo, tedy volič na Praze 1 by mohl vhodit do urny hlas pro dr. Lauru Janáčkovou.

Text na billboardu slibuje, že hubené roky jsou pryč, blbá nálada je zapomenuta, ekonomická a morální krize je za námi a teď si konečně budeme zaslouženě užívat. Chvíli lásku, chvíli sex, a můžeme tomu klidně říkat politika.

Někdo se možná těšil, že se Senát, kam paní Laura Janáčková kandidovala, tedy instituce, o které voliči pochybují od chvíle jejího vzniku, promění ve velmi sexy podnik, který budou rádi navštěvovat.

Nezvolení paní Laury je pro mne největším překvapením letošních komunálních voleb. Vlastně moc nevím, jak si to vysvětlit. Buď se voliči nějak nepozorovaně posunuli na vyšší etický level, nebo do volebních místností nedorazili čtenáři bulvárních deníků. Těžko říct. Každopádně paní Laura může být spokojená – konečně celému národu ukázala to, na co je právem hrdá a co doposud skrývala pod kabátem.

Někteří další už možná budou spokojeni o poznání méně, protože jim klinická psycholožka Laura udělala značně nelichotivou reklamu.

Tak především psychologové by se mohli důrazně ohradit, protože jim Laura (můžu vám tak říkat, paní docentko?) zhoršila už tak dost špatnou pověst. Medikamentózní psychouše začínají pomalu a jistě nahrazovat profesionální kouči a Laura tento proces patrně trochu urychlí.

Panu Babišovi jako velkému a serioznímu zaměstnavateli taky asi nedělá moc dobře, když kandidátka za jeho stranu míchá téma komunální politiky s ženskou sexualitou.

Kdo dál?

Možná by se mohly ohradit české feministky, protože díky Lauře se nyní značně posunuly hranice toho, jak moc lze obnažit ženské tělo v reklamě.

A konečně kazí Laura dobrou pověst jménu Janáček, což je kulturní zboží, které jde téměř výhradně na export už od poloviny minulého století.

Paní Laura ovšem není pouze krásná. Je také inteligentní a píše knihy. V jedné z nich vyjadřuje přesvědčení, že „muži chtějí potvory“. Nevím, kde na tom byla, zřejmě to má empiricky doloženo a vycházela z názorů svých pacientů. Díky Bohu, že mezi ně nepatřím.