Litovat je nemusíme, jsou beztak zbytečné

Karta pro příjemce sociálních dávek pomalu umírá. A není se čemu divit. Ten nápad sice vypadal na první pohled dobře, ale bohužel jen na ten první pohled.

Karta měla v první řadě sloužit k tomu, aby část příjemců dávek nepoužívala peníze z kapes daňových poplatníků na nákup alkoholu, tabáku či drog nebo je nenaházela do hracích automatů. A navíc bezhotovostní výplata je méně nákladná a snáze kontrolovatelná. Jenže tento bohulibý záměr je ve skutečnosti jen sociálním inženýrstvím odsouzeným dopředu k nezdaru. V některých zemích sice existuje možnost vyplácet část sociální pomoci například poukázkami na potraviny, ale ty potraviny pak často končí někde v hospodě směněné za kořalku. Jediný efekt z toho je, že ten chudý alkoholik prodělá a na mléko pro děti mu zbude ještě míň.

Česká sKarta navíc stigmatizuje své držitele, protože při placení v samoobsluze je hned každému okolo jasné, že si nějaká socka zrovna přišla nakoupit. A to také není zrovna přínosné pro rychlé zapojení lidí, kteří se dočasně dostali do potíží, zpět do ekonomické aktivity.

I kdyby okolnosti zavádění této karty nebyly předmětem různých vyšetřování a náměstkovi ministra práce a sociálních věcí nehrozil kvůli investicím do IT momentálně kriminál, tak ta pochybnost, že se celý systém zrodil jen proto, aby prostřednictvím technologických firem odtekly peníze ze státní do nějaké zcela privátní kapsy, je velmi silná. Nakonec je možná i Česká spořitelna ministerstvu práce docela vděčná, že jí dává docela silný a pochopitelný důvod z projektu vycouvat, protože finanční efekt by byl tak jako tak nevýznamný a dopad na prestiž velmi nedobrý.

MfD, 8.3.2013

Autor je šéfredaktor časopisu Euro