Největší individuální vítěz těchto voleb se nedostal do parlamentu a deklaroval porážku.

Miloš Zeman. Miloš Zeman? Miloš Zeman!

Před lety odešel na Vysočinu a zřejmě tak trochu doufal, že bude povolán zatoulanou stranou zpět, aby ji znovu dovedl na výsluní. Místo toho si vypil kalich politické hořkosti do dna při prezidentských volbách. Napoleon J. Paroubek jej poslal zpět na Vysočinu a dal mu jasně najevo, ať tam zůstane. A kdyby se mu přece jen zachtělo lesy opustit, dostane po čumáku.

Avšak když se přiblížily volby, Miloš Zeman z lesa přeci jen vylezl (za hysterického křiku nejlepšího diskutéra země), půl roku se královsky bavil volební kampaní a nakonec mu postup do parlamentu utekl o necelé procento. Teď se vrátí na Vysočinu a na měkkém jehličí ho může hřát pocit, že si nepohoršil, zatímco bývalý bratr Jiří Paroubek, jeden z posledních dědiců Národní fronty v naší politice, musel odejít a navíc se vzdát jasných prezidentských ambicí. Když Miloš Zeman oznamoval rezignaci, hlasitě předl a připomínal kocoura, kterého právě vytáhli z hrnce se smetanou – a to ještě nevěděl, že Jiří Obyčejný Člověk Paroubek odstupuje.

Pokud by vláda, která z letošních voleb vzejde, chtěla panu Paroubkovi vtírat sůl do ran, mohla by Miloši Zemanovi svěřit nějakou menší veřejnou funkci. Zasloužil by si ji rozhodně víc než mnozí poslanci.