S pobavením jsem si přečetl vyjádření MUDr. Martina Holcáta o skvělé kondici budoucího prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Důvěryhodnost u mne doktor Holcát ztratil už jako ministr zdravotnictví svým prohlášením, že pravidelné popíjení šesti sklenic vína a dvou panáků slivovice (pamatuji si, že prezident hrdě prohlásil, že ji popíjí místo dříve oblíbené becherovky) nelze kvalifikovat jako závislost na alkoholu. Řekl jsem si tehdy: čí chleba jíš, toho píseň zpívej.

Ale dnes se vyjadřuje jako představitel lékařského kolegia, které pečuje o prezidentovo zdraví a podle mne by mělo být nezávislé.

Shrňme si, co z veřejně dostupných informací známe. Chronický a vášnivý kuřák, který si neodpustí šluka ani mezi sousty slavnostní státní večeře. Člověk evidentně závislý na alkoholu. Diabetik s výraznou komplikací závažné neuropatie dolních končetin vyžadující podporu hole a znatelně komplikující chůzi. O pravděpodobném postižení ledvin můžeme spekulativně uvažovat, jakož i o postižení oční sítnice. Čtyřicetiprocentní ztráta sluchu.

Pokud jde o psychickou stránku, pacient je dobře orientován v místě i čase (kdyby ne, byla by to tragedie), je schopen mluvit i přednášet projevy zpaměti, občas s nevybíravým používáním slov. Je velmi samolibý, s pocitem neomylnosti, neschopen přiznat chybu (umanutost neexistujícím článkem Hitler je gentleman). Obklopuje se podivnými existencemi (Šlouf, Nejedlý, Mynář, Ovčáček). Chystá se postavit si nehynoucí pomník v podobě plavebního kanálu mezinárodního charakteru, přičemž u nás nelze postavit ani dva jezy potřebné ke splavnění Labe. Osobuje si tvořit zahraniční politiku v rozporu s členstvím státu v EU a NATO.

Kříží Krtečka s Pandou.

K této glose mě vede povolání lékaře, diabetika s mírnou neuropatií , bývalého silného kuřáka do roku 1983 a chronického přispěvatele do Neviditelného psa.