Požadovaná čtrnáctimilionová kauční záruka za pana Ratha byla velmi zajímavá hned z několika důvodů.

Dalo by se předpokládat, že v rodině, kam přitékají opakovaně prostředky v řádech milionů, nebude ani taková výše kauce problém. A vida, byla. Rath starší spolu s milenkou Ratha mladšího dali dohromady jeden "usmolený" milion. A co manželka? Ta se na záchraně odmítla podílet úplně? Nebo prošla všechny skrýše a nenašla nic?

Dá se z toho zřejmě vyvozovat, že všechny peníze, které policie našla a zabavila, pocházely z trestné činnosti, a kdyby si pan doktor nepřilepšoval ke svému úřednickému platu, policie by nenacházela deset milionů u něj v sejfu nebo třicet milionů pod podlahou jeho kumpánů. Z toho by byly kauce skoro tři. Jenomže policie všechny peníze zabavila a partička najednou nemá nic. Damn it! Co je to jiného, než výmluvný důkaz, že peníze, jimiž skupina disponovala, nepocházely z legitimní činnosti a nebyly ničím hmatatelným kryty? A že ačkoli výtečníci hýřili miliony, na vysokou podnikatelskou ligu neměli a pouze na ní parazitoval?

Značný výraz zoufalosti lze vidět v žádosti směřované panu Janečkovi z NFPK. Obrátit se zrovna na něj a takhle krásně si naběhnout na vidle, to se hned tak nevidí. Po setkání má Janeček jasno, Rath není nevinná oběť, ale významný korupčník. Peníze na kauci mu neposkytne. Nejenže snaha získat peníze nebyla úspěšná, ale ještě ke všemu se utvrdil všeobecný dojem, že pan Rath je ve vězení více než právem.

Ať už stížnost proti stanovení peněžní kauce dopadne jakkoli, pokládám krok pana soudce za geniální.

Převzato z blogu Evropanka.blogspot.com s laskavým svolením autorky