Že se Miroslav Kalousek bude ucházet o funkci prezidenta republiky, bylo jasné přesně v okamžiku, kdy rezignoval na poslanecký mandát. Starý politický harcovník nikdy nedělá zbytečné věci, a už vůbec jen tak pro nic za nic neodevzdává nabytou moc či postavení, v tomto případě poslanecký mandát.
Kalousek není žádný politický nazdárek, svoje kroky má daleko dopředu promyšlené. Svým odchodem ulehčil jak své TOP 09, tak koalici SPOLU. Ale především a zároveň uvolnil ruce i sám sobě. Zafungovalo to.
Že nyní v rozhovoru pro Právo a Novinky.cz předstírá, že si to ještě bude rozmýšlet do konce zimy, je také v řádu věcí. Všechno chce správné načasování. I faktické oznámení kandidatury. Teď pouze vysílá vzkaz: Jsem tady, počítejte se mnou.
Je úplně jedno, zda Kalouska máte rádi, nebo ho nenávidíte. Můj šálek čaje to rozhodně není. Nicméně, ať tak, či tak, nelze mu upřít obrovskou politickou zkušenost. Ví, jak politický svět i celé to naše ukoptěné malostranské politické ghetto fungují. Má nalétané hodiny. Není to žádný naiva, jenž svoji politickou kariéru zahajuje v přeboji o Hrad. Tam se totiž politická kariéra končí, nikoli začíná.
Ostatně jeden politický majstrštyk už předvedl. Ten starý Kalousek z devadesátých a nultých let samozřejmě nikdy neměl nic společného s Havlem a jeho pojetím politiky. Přesto právě tenhle Kalousek se záhy v zákrytu za Karlem Schwarzenbergem stal „výkonným místopředsedou“ posthavlovské Pravdy a Lásky. Z pytláka hajným.
Nyní pro změnu chystá metamorfózu politického šíbra ve státníka. Neradno jej podceňovat.