Měla-li by na základě volebních výsledků vzniknout vláda podporovaná většinou voličů, pak je současný volební systém poměrného zastoupení politických subjektů naprosto nevyhovující. Vítěz voleb může být, a také nejspíše bude, snadno odstaven a vládu utvoří zástupci pidistran s myšlenkově velmi doširoka rozplizlými volebními programy.
Výsledkem voleb sice může být i vznik většinové vlády, ale vzhledem k často naprosté rozdílnosti názorů jejích členů na projednávanou problematiku budou poslanecké sněmovně tvořené stejnou „názorovou směskou“ předkládány ke schválení návrhy zákonů vzniklé z těžce vyhádaných kompromisů. S vysokou pravděpodobností často půjde o myšlenkové a právní paskvily reálně neřešící aktuální problémy života občanů.
Poměrný volební systém, destruktivním způsobem rozmělňující odpovědnost politiků za přijatá rozhodnutí, a tudíž znemožňující identifikovat „viníky“ rozhodnutí chybných, u nás nikdy nebude nahrazen většinovým, protože by tím spousta jinak neschopných lidí přišla o velmi lukrativní „zaměstnání“ v poslanecké sněmovně a senátu. Kde jinde by totiž mohli inkasovat takové sumy peněz za rozhodnutí zásadním způsobem ovlivňující život více než 10,5 miliónů občanů České republiky, aniž by za ně nesli jakoukoli odpovědnost.
Takže se v závěru této glosy dopustím věštby: Odhaduji, že v podzimních volbách do sněmovny „prosmykne“ devět velmi nesourodých polických subjektů, které spolu vytvoří „minoritní většinu“, v níž reálný vítěz voleb nejspíše ani nebude.
Řečnická otázka nakonec: Mají takové volby vůbec nějaký smysl?