GLOSA: Jak se rodí komunální koalice
Zklamání napříč republikou zažívají sociální demokraté. I přes výhru je ledaskde čekají opoziční lavice. Pravicové subjekty drží pospolu a náležitý koaliční potenciál si ČSSD ještě nedokázala všude vybudovat. Na některých místech navíc chybuje i nyní – například když před spoluprací s nezávislými upřednostňuje pakt s ODS s odůvodněním, že lépe se vládne s osvědčenými partnery než s bažanty bez zkušeností. Jenže právě ony nováčky lidé volili s nadějí a vědomím, že nejsou zatíženi temnou minulostí a zapleteni do hustých klientelistických sítí. Obzvlášť pikantní situace se rodí tam, kde radní dostali výprask kvůli korupčním sklonům či arogantnímu chování, a přesto se schyluje k jejich „comebacku“. Třeba v Chomutově se šušká, že dosluhující velká koalice zvažuje přetáhnutí několika jednotlivců od konkurence, jen aby se udržela u moci.
A úplnou kuriozitou pak je hlavní město. Stále více je v něm zřejmé, že jinak smýšlejí avizovaní primátorští kandidáti a jinak jejich lokální partajní šéfové. První symbolizují upřímný pokus o očistnou změnu, druzí náchylnost ke starým pořádkům. Občanští a sociální demokraté, co tak vehementně usilují o vstup do městské rady, jako by si ani neuvědomovali, že kopou jámu svým stranám. O tom, kam vede velká koalice v Praze, se již voliči přesvědčili před léty. Kdyby se dočkali obdobného aranžmá i dnes, patrně by při nejbližší příležitosti s ODS a ČSSD zatočili takovým způsobem, že by se z toho obě partaje dlouho vzpamatovávaly nejen na úrovni metropole.
Je ostatně s podivem, jak často se politici štítí opoziční role. Přitom z ní se k příštím vítězstvím stoupá nejlépe a nejhrději. Jsou-li ovšem zastupitelé ochotní trpělivě pracovat, aniž by museli lízat onu lahodnou smetanu vrcholného politického a ekonomického vlivu.
Psáno pro ČRo1 - Radiožurnál