Tak se nám s rychlostí komety, za rychlost mohou natěšení novináři, a s načasováním na poslední chvíli a po delším váhání a odkládání termínu, za to mohly zase ohlášené víkendové termíny jednání ČSSD a KDU ČSL, konečně objevil dlouho toužebně hledaný a očekávaný a snad definitivní Antiklaus.

Málokterý politik, jistě ani ekonom, se politicky tak nerozkročil během jednoho dvou týdnů ve svých prohlášeních na všechny strany.

KDU ČSL polichotil zdůrazněním velevýznamné úlohy církve v současném světě.

Komunistům namázl med okolo úst prohlášením jejich strany za státotvornou, s nadějnou vyhlídkou a poloslibem, že by se měli podílet na vládě, což poněkud sebral politikům ČSSD z jejich těžko skrývaných záměrů.

A ČSSD, která nenašla mezi svými žádného kandidáta, (snad krom pana Dienstbiera, který, jako předchozí hypotetický kandidát na prezidenta, je nyní zaměstnán výzvami k nerespektování zákonů země, jejímž prezidentem se chtěl stát), si s úlevou musela vydechnout, když jim pan Bursík přivedl americko- českého kandidáta. Ten se odvděčil socialistům nejen výroky útočnými a bojovými, jak to mají socialisti pod vedením svého předsedy a úderné pěsti strany pana Ratha rádi.

Stávajícího prezidenta ocenil coby průměrného ekonoma, který na ty lepší nemá, přidal zvolání, že nezvolení Klause je prospěšné jak pro ČR, tak i pro EU a myslím, že pro celý národ. Jako svoji přidanou hodnotu předložil slib, že Klause porazí.

Tím by se splnil i jeden ze zásadních závěrů usnesení sjezdu ČSSD a sice nezvolit Klause za prezidenta, byť je takový programový bod usnesení jakéhokoliv sjezdu jakékoliv strany poněkud pokleslý.

Strany obvykle něco chtějí a navrhují něco vlastního a pozitivního, ne tak socialisté, jak zřejmé, těm stačí se usnést, co nechtějí.

Zbývá už snad jen SZ. Zatím jsem nepostřehl žádný konkrétní slib, ale jak nevěřit kandidátovi, který přichází ze země samotného guru zelené ideologie, ze země Al Gora a přivedl ho národu sám zelený předseda.

Podle mne zbývá počkat si, až se Antiklaus ještě omluví komunistům, že kdysi v mladické nerozvážnosti emigroval, a tak nemohl pomáhal budovat a podporovat státotvornost komunistické strany již dříve, což je nyní připraven s veškerou rozhodností napravit.

Občanům pak nezbývá než doufat, že CIA vybrala dobře.