Snad ještě děsivější než miliony přenášené v tašce od vína dnes už bývalým středočeským hejtmanem je na stěžejní události tohoto týdne očividná nedůvěra značné části veřejnosti v konání policie a státních zastupitelství. I lidé zpravidla rozvážní propadají úvahám, zda orgány činné v trestním řízení nepostupují na politickou zakázku, zvlášť je-li ministrem vnitra Jan Kubice, který má v tomto směru vroubek již z dřívějška. Jenže když sympatizanti levice nevěří v policii za vlády pravicové, nebudou příště fanoušci pravice věřit policii za vlády levicové. Tak hluboko jsme klesli.

Vysvědčení současného kabinetu, které odrazil nedávný průzkum agentury STEM, je skličující: pouze sedmnáct procent občanů se domnívá, že Nečasova vláda je vládou práva. Taky čemu se divit: anonymní akcie zrušeny nebyly, majetková přiznání máme v okleštěné podobě a reforma státního zastupitelství vázne tak, že kdyby se skvělou pověstí obdařený šéf žalobců Pavel Zeman rozhodl rezignovat, nikoho by to nemohlo překvapit. Politici nechť jsou tudíž tepáni hlava nehlava. Ovšem policii, státní zástupce a soudce bychom lynčovat neměli. Jejich stoupající sebevědomí nelze popřít. Do hledáčku policie či přímo před soud se už dostali politici z různých stran – z poslední doby zmiňme exvéčkaře Víta Bártu nebo občanského demokrata Václava Baštýře. Skutečnost, že nejhlasitěji sklapla past s Davidem Rathem, ale nesouvisí s politickým bojem, nýbrž s prostým faktem, že se ocitl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě a s nesprávným zavazadlem. Jinými slovy, žádný jeho kolega si takto sám dosud nenaběhl.

Zatímco politici to chápou napříč partajním spektrem, znejistělí a nabroušení voliči snadno podléhají konspiračním teoriím. Jim nesejde na jménech konkrétních statečných a nezkorumpovatelných žalobců nebo soudců. Koneckonců, ti jen poctivě dělají svoji práci. Lidé mají pochybnosti o celém systému. A právě na něj by se nyní měla politická reprezentace pravá i levá zaměřit přednostně. Dokud se nepodaří justici úplně odstřihnout od politických vlivů - učinit státní zástupce nezávislými či dopřát soudcům autonomní samosprávu – a dokud nezačnou platit přísné normy o státní službě a rozšířených kompetencích Nejvyššího kontrolního úřadu, bude se nám nářek nad šikanováním názorových oponentů neustále vracet.

Psáno pro ČRo1