STAN ani Schwarzenbergova TOP 09 házet kamenem nemohou

„Chceme vědět, kolik takových neveřejných prohlášení, jež nejsou v zájmu svébytnosti českého národa, bylo podepsáno nejvyššími ústavními činiteli, bylo v minulosti z ČR odesláno diplomatickou poštou kamkoliv“, prohlásil o tzv. prohlášení čtyř předseda senátorského klubu STAN Jan Horník. Obdobně se k němu přidal i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Má-li politická opozice podezření, že vláda postupuje proti zájmům českých občanů, je její povinností protestovat. Směšné však je, že právě političtí souputníci TOP 09 i STAN, kteří se nikdy obhajobou suverenity českého státu příliš netrápili, nyní volají po „obhajobě svébytnosti českého národa“.

Kde byla ona péče o svébytnost českého národa, když předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (v Topolánkově vládě ministr zahraničních věcí za Zelené), po schválení Lisabonské smlouvy poslance pochválil, že „učinili další významný krok k integraci a jednoty Evropy“? Byl nátlak na ratifikaci Lisabonské smlouvy politikou obhajoby větší svébytnosti českého národa?

A je to nakonec také Karel Schwarzenberg, který soustavně nabádá české politiky, abychom „byli raději součástí tvrdého integračního jádra, než jeho periférií“. Znamená snad přisátí se k evropskému integračnímu jádru více české svébytnosti? Ze zkušenosti s evropskou realitou je jasné, že opak je pravdou.

Nechť opoziční politika dělá důslednou opoziční politiku, ale ať ji dělá objektivně a měří všem stejným metrem – tedy nejen vládě, ale i sama sobě.

Institut VK