Píšu tyto řádky v neděli. V Německu lidé volí svoje zástupce do parlamentu, nás to čeká za čtrnáct dní. V tuhle chvíli, kdy máte noviny v ruce, už víte, jak se Němci rozhodli a s velkou pravděpodobností ani vy, ani nikdo jiný neví, jaká vláda z voleb vzejde. Jak to nakonec dopadne u nás, nemá nikdo ponětí. V Německu je prý šest, někdo říká čtyři varianty, u nás čert ví.

Ze všech voleb, co se jich v Evropě koná, se nás nejvíc týkají ty německé. Předběžný pohled: vyrovnané síly, velká nejistota. U nás je to stejné v bleděmodrém, blok proti bloku, Losna nebo Mažňák. Pozadí obou voleb je prapodivné, nebývalé. Svět přestal fungovat v tom smyslu, jak jsme byli zvyklí. Mezinárodní doprava zdražila. Kolikrát? Desetkrát. Dvacetkrát. Nikdo vám to přesně nepoví, navíc funguje mizerně a někdy dokonce vůbec. Už to má následky. V Americe prý dochází toaleťák, u nás je málo papíru na tištění knížek, to první mám z doslechu, to druhé zažívám na vlastní spisovatelskou kůži. V Anglii varují motoristy, aby nepropadali panice a nekupovali benzín do foroty, že výpadky jsou dočasné a lokální. Bezděky vzpomínám na Obecnou školu a varování pana ředitele, aby žáci v mraze neolizovali zábradlí. Všichni víme, že se bude zdražovat elektřina kvůli přechodu na obnovitelné zdroje. Záchrana klimatu je společný zájem německých voleb. Chtějí to všichni. Na jejich výsledku záleží, jestli to půjde rychle, nebo ještě rychleji. Následně se zdraží absolutně všechno, u nás jako u nich, třetině obyvatelstva prý hrozí energetická chudoba. Co to je, přesně nevím, nejspíš to bude chudoba jako taková.

Takové je pozadí těchto voleb, které se v Německu konaly v klidu, soudě podle zpravodajství. Žádná dramata nečekáme ani u nás. Síly vyrovnané, výsledek v obou případech nejistý, nicméně s jednou jistotou: to, co se bude v příštích létech, je narýsováno, určeno a nejde s tím hnout. Zatímco Číňané otevírají každý měsíc dvě nové uhelné elektrárny, my ty svoje zavřeme, abychom zachránili planetu.

Tyhle volby, jejich jako naše, postrádají velké téma, o kterém by se mělo diskutovat, o řešení by se vedl spor a volič aby volil, na jakou stranu se přikloní. Do záchrany klimatu se pohrnou v Německu všechny rozhodující partaje. My s tím jsme smířeni taky, protože nám nic jiného nezbývá. Volba tedy spočívá v tom, jestli zdražení energií a následně všeho možného i nemožného přijde rychle, nebo ještě rychleji.

To nevypadá na pěkný výhled. Zvláště ta nejistota je mrzutá. Jedno ale jisté je. Až to přijde naplno, až bude benzín stát dvojnásobek a elektřina třikrát tolik a toaleťák bude zase na příděl, o volební témata opravdu nebude nouze. Bohužel, jak zkušenost ukazuje, jakmile se politická situace nažhaví nespokojeností a nouzí, nekouká z toho nic dobrého. Alespoň tak tomu vždycky v minulosti bylo.

LN, 27.9.2021