1) Premiér Topolánek prohlásil, že poplatky za léky je třeba zavádět mimo jiné i proto, že se ročně v odpadech ocitnou léky za 10 miliard korun. Nad číslem je potřeba se zamyslet. Včetně dětí by to znamenalo, že každý jeden z nás vyhodí ročně léky v průměru za tisícikorunu, ale protože je známo, že nemocnost je u nás na úrovni kolem 6%, že zhruba čtvrtina populace nepozře jediný lék jak je rok dlouhý a polovina sotva jeden, dva, jsou skutečnými a pravidelnými konzumenty léků „na pokladnu“ zhruba 2,5 milionů občanů, čili zhruba čtvrtina populace, z toho mnozí na nemocničním lůžku, kde se jim léky „vyhodit“ nepodaří. Shrnuto: Mizí-li v odpadu léky podle Topolánka za 10 miliard, vyhodí každý „pravidelný“ konzument za rok léky v hodnotě čtyř tisíc korun (měsíčně to dělá přes 330 Kč), což považuji za vyloučené. Ale ke zdůvodnění nepopulárních opatření se vždycky hodil každý blábol – řečeno po „topolánkovsku“.

2) Jiří Paroubek v nedělním pořadu Otázky řekl premiéru Topolánkovi přímo do očí věci, které se hned tak neslyší: Za volební vítězství prý vděčí ODS policii, konkrétně tzv. Kubiceho zprávě, vládní koalice vznikla díky zradě a komplotu, který ODS „zařídila“ díky přeběhlíkům Melčákovi a Pohankovi a současnou vládu lze charakterizovat slovy: neprofesionalita, omyly, tmářství, skandály, vulgarita a čistky. Podle premiéra je pro jeho vládu spíše charakteristické slovo – reformní.

Tak, národe, co s tím: Pořád 100 ku 100? A kdo chce (nechce) předčasné volby?