Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Přečtu-li větu "doprava v klidu", napadne mne nejdřív:

Doleva také v klidu nebo naopak?

Pak mne ovšem napadne i jiný pandán:  doprava v neklidu, tedy něco jako dopravní špička a pod.

nedostatek hrdosti

Souhlasím s výjimkou poslední věty "Jenže náš případ s přímou volbou prezidenta ukazuje, že my jsme na tom o něco hůř." Protože tahle věta je jen prezentace - velmi běžného - národního komplexu méněcennosti.

Kdyby se vynechala, nic cenného by z úvahy nezmizelo. Všude jinde se dějí podobné věci, někdy horší, někdy lepší (co se vlastně tak hrozného stalo?). Jinde ale není zvykem brát nedostatky jako důkaz, že všude špatně, u nás nejhůř. Naopak - zdůrazňuje se co se povedlo a mnohdy se i to, co je špatné, vydává za úspěch.

Specificky český se zdá být jen nedostatek národní/státní hrdosti...

Je těžké být hrdý na svou vlast, má-li již 20 let na postu premiéra bezcharakterní macchiavellisty

Komentátor Zeman v LN 21. XII.: "Premiér..., si estetičtější chování dovolit dost dobře nemůže... Kdyby chtěl premiér sehrát s LIDEM habaďůru, mohl by si to připravit jinak a nenechal by se ztrapňovat osmidenní ministeriádou."

Tato tvrzení si o polemiku přímo říkají! V estetice platí "de gustibus non est disputandum (srov. Pan Otec v Babičce), ovšem v etice evorpské civilisace platí jisté obecně uznávané principy. Ty mj. předpokládají, že když premiér demokratického státu vezme jedné z koaličních stran ministerstvo (zde dopravy) a proti její vůli (po dlouhém přemlování) jí přiměje, aby místo něj vzala jiné (zde obrany), nedá jí ten "náhradní resort" pouze de iure", ale ponechá jí jej i de facto.

Představa P. Nečase, že "křehká dívenka" (takto 37 letá matka od tří dětí) se nechá na způsob své starší a politicky daleko zkušenější právnické kolegyně V. Parkanové (OF, ODA, KDU-ČSL, TOP 09) také vodit jako  pouťový medvěd, až se z ní stane "bílý kůň" a bude vydána trestnímu stíhání, byla velice krátkozraká a svým způsobem i drzá. Peake, stojíc před alternativou "držet hubu a krok" a tím si zachovat křeslo nebo jednat podle vlastního rozumu a tím své křeslo ohrozit, zvolila bleskově to druhé. Nemyslím, že tak učinila v náhlém pohnutí mysli, byl to zjevně krok dobře zvážený. Konečně není náhodou, že stíhaná V. Parkanová se do médií vyjádřila velice solidárně - zřejmě dnes lituje, že se svého času nechovala stejně emancipovaně.

O tom, že "premiér sehrál s LIDEM habaďůru", nemůže být pochyb. Možná, že "si to mohl připravit jinak", ale bohužel tak neučinil. Vyšel proto z celé akce jako podrazák. To ovšem, po nezdůvodněném bleskovém odvolání a nahražení ministra Pospíšila, po parlamentním obvinění "policejních plukovníků", že by u nás "chtěli sestavovat vládu" a konečně po výměně úplně všech ministrů ODS, které do vlády po volbách vzal, už nemohlo nikoho překvapit.

Mohu-li parafrázovat Majakovského: "Obdivujte se mi, záviďte mi, já jsem občanem České republiky!