Mají smysl testy, rozcházejí-li se čísla s realitou?

Fandíte-li kultu Grety Thunbergové a heslu „Následujte vědu“, máte smůlu. Kdo reprezentuje onu abstraktní vědu? Experti, kteří radí ukončit plošné testy a chystat se na rozvolnění? Nebo experti, kteří před tím varují? Můžete se instinktivně klonit k jednomu, či druhému postoji, oba se však opírají o poznatky spjaté s vědou. Ale zároveň spjaté s jistou politikou. Vidíme tedy, že heslo „Následujte vědu“ je poněkud bezobsažné.

Faktem je, že osobnosti jako Roman Prymula, Roman Chlíbek či Ladislav Dušek již „uvažují nahlas“ o cestě k rozvolnění restrikcí a konci plošného testování na covid. A osobnosti jako Milan Kubek to považují za šílenost. Je to výsledek vědy, jejího použití? Při vší úctě k vědě jako disciplíně trvající na ověřitelnosti faktů, testování a souboji hypotéz, je to spíše výsledek kvalifikovaného odhadu. Je to i výsledek zkušenosti zemí jako Británie, které mají s variantou omikron časový náskok a epidemická situace tam míří k normálu. A je třeba zakalkulovat i zdejší míru proočkovanosti a promoření. O to vše se opírá „uvažování nahlas“.

Roman Prymula v neděli v televizi vyzval, ať se plošné testování už tento týden zruší. Roman Chlíbek řekl v pondělních LN, že by plošné testování nechal do poloviny února. Leč shodují se v tom, že jsme v situaci, kdy plošné testování ztrácí smysl. Že poskytuje informace natolik zaostávající za realitou (za počty skutečně nakažených), že se bez nich obejdeme. Na rovinu to řekl imunolog Jiří Šinkora: „Testujeme ze setrvačnosti, nikdo neměl odvahu říci dost.“

Čekáme tedy na rozhodnutí, a to politické. Vědci mohou posoudit, nakolik ta či ona metoda odpovídá realitě. Novináři mohou přiblížit situaci v zemích, jež platí za úspěšné ve zvládání covidu, ale jsou citlivé a široce testují. Třeba v Japonsku, kde jsou plné karantény, aniž by společnost byla v ohrožení. Ale to hlavní slovo zůstává na politicích. Něco k tomu by mělo zaznít ve středu po zasedání vlády.

LN, 1.2.2022