Krajské volby skončily nikoli oranžovou, ale rudou tsunami. KSČM ve všech krajích dramaticky posílila a stala se jediným vítězem. Příčiny tkví samozřejmě v laxním přístupu pravicových voličů k těmto volbám. Pouze v případě Plzeňského kraje ODS zvítězila, spíše však jakoby natruc vládě a jejímu předsedovi Petru Nečasovi. Navíc ještě více zafungoval fenomén místních krajských koalic, které dokonce v jednom případě, a to Libereckého kraje, dokázaly zvítězit.

Česká vláda má z této situace několik možných východisek:

- Podá demisi, jak to chce postbolševická a neobolševická levice.

- Nezíská díky odpadlíkům v ODS podporu pro své vládnutí a podá demisi.

- Zásadním způsobem přepracuje návrh státního rozpočtu na rok 2013 a místo kosmetických úprav, které vedou ke schodku řádově 100 miliard korun v roce 2013, tento schodek sníží na polovinu a v roce 2014 připraví rozpočet vyrovnaný.

Vycházím z jednoduché logiky. Vládní návrh rozpočtu na rok 2013 byl konstruován jako sociálně citlivý, vlastně sociálně demokratický. I za této situace na něj postbolševici a neobolševici útočili s tím, že se jedná o rozpočet bezohledný vůči sociálně slabším skupinám. Je proto dle mého názoru nutné další zvyšování DPH zastavit (mělo být použito na sociální programy - důchodovou reformu!), odložit zahájení penzijní reformy o rok a zásadním způsobem zredukovat sociální dávky. Místo šetření miliónů změnou způsobu vyplácení přes sociální karty šetřit miliardy a snížit:

- Podpory v nezaměstnanosti

- Podpory na bydlení

- Podpory na děti – žádné plošné dávky!

- Zachovat, popřípadě zvýšit podpory pro zdravotně postižené

- Snížit výplatu penzí o inflační příplatek.

- Nezvyšovat odvody sociálního a zdravotního pojištění.

- Nezavádět další pásma daně z příjmů.

Všechna tato opatření by měla přinést desítky miliard korun na výdajové stránce. Pokud má být tato vláda "bezohledná", tak ať potom skutečně jedná tak, jak jí předhazují bolševici všeho druhu. Jen tak lze u lidí, kteří se odpovědně starají o svou budoucnost a mají aktivní přístup k řešení svých životních problémů, vrátit důvěru v to, že se pracovat a vydělávat vyplatí. Nezapomeňme, že se voliči komunistů i socialistů z velké části rekrutují ze skupin, které neplatí díky odpočitatelným položkám žádné daně z příjmu. Přesvědčme střední vrstvy, že k volbám se jít vyplatí. Tentokrát se to absolutně nepodařilo.