Vím, o čem mluvím. Jako člen a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsem mimo jiné i na toto devět let dohlížel. Řeč je o spravedlivém zastoupení politických stran v televizním a rozhlasovém vysílání. Různé země to řeší různě, v zásadě existují dva modely. Buď ten, že koalice a opozice mají (by měly mít) na obrazovce přibližně stejné zastoupení, nebo se vládě poskytuje jistá výhoda. Proč? Protože je to vláda, a ne úplně vše souvisí se stranickou politikou.

U nás se vžil úzus, že prezentace politických stran v elektronických médií, rozuměj především zvaní hostů do studia, respektive k mikrofonu a před kameru, by procentuálně měla přibližně odpovídat jejich zastoupení v poslanecké sněmovně. Obrazovka – a zvláště pak ta veřejnoprávní – by ale neměla být zcela uzavřena ani neparlamentním subjektům.

Ponechme nyní stranou, zdali to funguje či nefunguje, ono totiž zdaleka nejde pouze o součty časů, kdy se politici té které strany objevují na obrazovce, také samozřejmě záleží na tom, v jaké situaci a za jakých okolností. Pokud vás prezentují v čistě negativních souvislostech, může být čas strávený na obrazovce spíše ke škodě. Tuhle glosu ale píšu kvůli něčemu jinému.

Zatímco vše výše uvedené platí pro běžné období, v předvolebním čase by všechno mělo být jinak. Náš politický systém je otevřený, a proto zvláště veřejnoprávní televize by měla v předvolebním období, pokud to jen trochu jde, poskytovat stejný prostor všem a za stejných podmínek.

Jenže přesně tohle Česká televize nedělá. Chová se tak, jako by sněmovna byla jakási chráněná ohrádka, pročež parlamentní strany musí i před volbami konzumovat výhody. A ještě si svoje pochybná pravidla volby od voleb upravuje tak, aby některé subjekty prostě na obrazovku nepustila.

Dělat předvolební superdebatu ke krajským volbám podle klíče, kdo byl před třemi lety zvolen ve volbách úplně jiného typu do poslanecké sněmovny, je dramaturgický, ba přímo propagandistický zločin. Politická scéna je živý organismus a právo na rovnocennou předvolební prezentaci musí mít i nové politické subjekty. A na prvním místě samozřejmě ty, které vykazují životaschopnost, kandidují s plnými kandidátkami ve všech krajích a v průzkumech se blíží kouzelné hranici pěti procent. A vzhledem k možné statistické chybě jsou třeba i nad ní.

Neexistuje jediný důvod, proč by politická strana, jež před třemi lety těsně prolezla do sněmovny a nyní jí průzkumy přisuzují méně než pět procent, kupříkladu TOP 09, měla mít jiné podmínky, ba přímo výhody oproti jakémukoli novému politickému subjektu, jenž má v průzkumech obdobnou podporu, leč na Kavčích horách má dveře zavřené, protože před třemi lety ještě neexistoval.

Suma sumárum. Není to poprvé, co Česká televize tímto nepřijatelným způsobem manipuluje politickou scénu. Tentokrát poškodila Trikolóru.