Proč jsou faktickými vítězi letošních krajských voleb komunisti? Protože svobodně smýšlející lidé prostě nešli k volbám. No nevím, jestli je to dobrá strategie zrovna u těch krajských, když polovina ukradených peněz se prý rozkrade právě tam. Každopádně svým způsobem je pravda, že zodpovědní občané nemají koho volit.

Copak tu máme stranu, která by hájila hodnoty, jako je svoboda, demokracie, víra v jednotlivce, volný trh, malý stát, nízké daně, fungující právní stát, morální hodnoty, dobrovolná solidarita, vzdělanost, filozofie úspěchu a řešení problémů, zdravý pragmatismus, zdravý patriotismus, soběstačnost, vyrovnaný rozpočet atd.?

Copak tu máme stranu, kde by probíhaly transparentní primární volby pro určení pořadí na kandidátce (či výběru kandidáta) tak, že jej v daný den volí členové a registrovaní příznivci? Která by měla otevřené transparentní financování? Která by nebyla pouze marketingovým produktem několika zákulisních hráčů, ale smysluplným ideovým a občanským sdružením?

Máme tu ODS a TOP 09. Pro tu druhou byly tyto volby zřejmě počátkem konce. Pro tu první potvrzením úpadku všeho druhu. Neparlamentní Svobodné, Konzervativní stranu nebo Stranu soukromníků si trouflo volit jen pár lidí. Kde to šlo, tam došlo i na volbu nestranického regionálního sdružení a věřím, že část pravicově smýšlejících lidí ve svém kraji volila i obnovenou KDU-ČSL. To však dle mého názoru nestačí.

Je tady obrovský prostor pro vytvoření skutečně pravicové strany. Takové, která bude dělat správné reformy, za které se postaví a které bude vysvětlovat tak, aby jejich správnost a potřebnost pochopil i ten poslední člověk v zemi. Taková strana musí být postavena na jasných hodnotách, na kterých se většina jejích příznivců shodne, ale také si vymezí témata, na kterých se neshodne (např. EU, bioetické otázky, konkrétní výše zdanění, míra etatizace, míra sociálního státu atd.).

Musí to být strana uvědomělých občanů, ne kmotrů, ne stranických nul, ne poddaných. Česká republika má na to, aby se stala vyspělou, svobodnou a demokratickou zemí, kde volný trh, právní stát a dobrovolná solidarita nejsou prázdnými pojmy ani sprostými slovy, ale každodenně žitým a lety osvědčeným přesvědčením většiny občanů!