Neviditelný pes

GLOSA: Bém u kotle

19.11.2008

Žijeme v době telefonů, ale místopředseda Bém v pátek předsedovi Topolánkovi vzkazoval svůj nesouhlas s tušeným kariérním růstem Jiřího Paroubka přes novináře. Topolánek zase vyslal přes veřejnost výzvu Bémovi, aby nenapadal jeho blízké (Talmanovou). Proč ty okliky?

Protože oba vrcholové ODS už asi nejsou schopni jeden s druhým mluvit ani éterem, natož z očí do očí. Protože oba kohouti na modrém smetišti hrají vabank. Kdo prohraje, bude exkomunikován z politických výšin. Protože Paroubek a Topolánek se scházejí tete-a-tete a to, co připravují, nebude sice politické manželství, leč určitě roční obcování na psí knížku.

Je to zvláštní, někdejší zastánce koaličního vládnutí ODS a ČSSD Pavel Bém má potíže vidět v čele Sněmovny předsedu ČSSD. Údajně proto, že přivedl komunisty do salónu.

A že existují i krajské koalice ČSSD a ODS, to se nepočítá? A nepomohla komunistům nejvíc právě ODS bídou své politiky? Bém v pátek vypadal víc zoufale než odhodlaně, protože modrá loď se kymácí v bouři a on - na rozdíl od kormidelníků Topolánka a Paroubka - jen přikládá do kotle.

Paroubek potřebuje, aby Topolánek dále řídil udržovací vládu k modrým reformám se bezzubě prokousávající a jemu tak sbíral body do sněmovních voleb.

Topolánek potřebuje, aby Paroubek podpořil jeho vratké kroky po dobu českého předsednictví EU.

Paroubek potřebuje být vnímán jako opoziční politik, co nutí vládu k rychlejšímu tempu při ratifikaci Lisabonské smlouvy a rozhodování o přijetí eura. Topolánek potřebuje dočasně vstřícnou opozici, aby se mohl soustředit na odražení Bémova útoku na svou pozici.

Co hodlají z této setby v první fázi sklidit? Jiří Paroubek funkci předsedy Sněmovny, kterou měl logicky zastávat už dva roky. Mirek Topolánek upevnění osobních šancí ovládnout prosincový kongres ODS, poté úspěšně ratifikovat "Lisabon" a returnovat tak Klausovy zákeřné smeče z poslední doby.

Paroubek bezpochyby vystřídá ve funkci zmateného Vlčka, který, tuše konec, ještě z funkce urve setkání s Platinim, balkánskými ministry a cestu do Ruska.

A propos, Vlčkův nářek nad hroutící se kariérou zní falešně. To by spíš měl dát sloužit mši za zázračně laskavý osud, který politikovi natolik průměrnému dopřál aspoň krátký čas pobýt ve třetí nejvyšší ústavní funkci.

Právo, 15.11.2008



zpět na článek