Původně jsem neměl v úmyslu na prezidentův výrok „Smrt abstinentům a vegetariánům“ nějak reagovat. Vlastně mi ani nevadil, chápal jsem ho jako svéráznou nadsázku.

Nadsázka to byla ovšem nikoli pouze svérázná, nýbrž také nevhodná. Nejen proto, že takto by se Miloš Zeman neměl vyjadřovat takříkajíc z obecného důvodu, myšleno s ohledem na to, jaký úřad zastává (chce-li být prezidentem všech, tedy i abstinentů a vegetariánů, pak by jim neměl přát smrt ani v žertu), ale tentokrát si mohl tento rádoby žertovný výlev odpustit s ohledem na čerstvou tragédii, jež se stala v Uherském Brodu.

Nicméně při troše velkorysosti a s ohledem na to, co je Miloš Zeman zač, by se nad výše zmíněným výrokem dalo mávnout rukou (netřeba reagovat na každý slovní exces, který prezident vypustí z úst), kdyby … kdyby zakrátko nenásledovalo „vysvětlení“ hradního mluvčího.

Jiří Ovčáček uvedl, že pan prezident „měl v tu chvíli na mysli jednoho masového vraha, který byl zapřisáhlým vegetariánem, abstinentem a nekuřákem“ (rozumí se Hitlera).

Bylo-li tomu opravdu tak, pak se musíme ptát, proč Miloš Zeman použil množné číslo a přál smrt „abstinentům a vegetariánům“ a ne „abstinentovi a vegetariánovi Adolfu Hitlerovi“. Především proto, že by to nedávalo smysl. Proč přát smrt někomu, kdo je dávno mrtev? Navíc by to na hradním setkání s vinaři působilo jako totální myšlenkový úlet hlavy státu, který žádný rozumný člověk, tím méně prezident republiky, nemůže za střízlivého stavu bez obhajitelného důvodu vyslovit.

Prezidentovo vyjádření a jeho následný výklad je právě tak stupidní, jako kdybych já pronesl větu „Smrt blondýnám!“ a po kritice se vymlouval na to, že jsem tím myslel jednu konkrétní dozorkyni v nacistickém koncentračním táboře, která týrala a zabíjela vězně.

Zkrátka a dobře, na Hradě zase jednou něco nedomysleli. Nezbývá než připomenout slova opozičního politika Petra Gazdíka: „Pan Ovčáček by měl přestat dělat z lidí blbce.“

Já dodávám: nejen pan Ovčáček.